Praha - Fenomén globálního oteplování a klimatické změny na čas utichl. Přitom se jedná o jev, který bude mít dopad zejména na nás, zvířata a rostliny. Geolog, filosof a klimatolog Václav Cílek na svém blogu na serveru Echo 24 míní, že jde o mnohem větší sociální a ekonomickou sílu, než se snažili uvést do praxe Lenin nebo Mao ce Tung ve 20. století.
Václav Cílek se zamýšlí především nad rozsahem dopadu, který bude mít jev zvaný klimatická změna, spojena s procesem globálního oteplování. Podle něj je důležité si uvědomit, že největší dopad bude mít změna klimatu na člověka. "Nevíme to ještě určitě, ale může se jednat o zdaleka největší sociální a ekonomickou sílu tohoto století, o záležitost, která může mít větší dopad než nauky a sociální modely uváděné do života lidmi jako byl ve 20. století V. I. Lenin či Mao ce Tung," píše.
Vyspělé západní ekonomiky se prý potýkají s problémem klesajícího počtu pracovních míst. A to nejen v průmyslu, ale postupně také ve službách. Cílek očekává, že v horizontu několika let může v těch zemích nastat situace, kdy velká část společnosti bude trvale nezaměstnaná. A právě zde hledá Cílek odpověď na výzvu s názvem klimatická změna.
"Jednu z mála možností, kde tyto lidi bude možné zaměstnat, vidím ve tvorbě krajiny, která bude odolávat klimatickým změnám. Jednalo by se o úpravy toků, terasování polí, péče o remízky a rozptýlenou zeleň a podobné aktivity, které jsou z dnešního pohledu „neekonomické“," nastiňuje svůj recept.
Důležité však je, aby si lid sám uvědomil, že musí otázku změn klimatu řešit a aby si přiznal, že je za ni také odpovědný. Cílek si představuje imaginární situaci, kdy například stoupne hladina oceánu o něco rychleji a v horizontu dvaceti let bude třeba přesunout část New Yorku včetně finančních institucí na slavné Wall Street. Pozitivem by bylo, že pak by si vážnost klimatické otázky uvědomily i "jinak odtažití ekonomové a vlivné a bohaté špičky společnosti,".
Takový klíčový moment prý zřejmě změní uvažování většiny lidí. Obyvatelé planety pak promění spotřebu, energetickou strukturu, dopravu a další oblasti. "Nikdo nebude chápat, že jen tak pro okamžitou radost a budoucí pohromu, jsme na počátku třetího tisíciletí podporovali umělé zasněžování hor či akvaparky", dodává.
"Tato slepota k budoucnosti bude možná jednou označena jako nejhloupější období v dějinách lidstva, přestože v této době máme poprvé přístup k nejkvalitnějším informacím celého světa," připouští smutnou realitu. S řešením by se mělo podle Cílka začít hned. Problém neexistence systémového řešení klimatických změn vidí v krátkodobosti vizí "na jedno volební období".
Témata: Václav Cílek, globální oteplování
Související
7. listopadu 2016 14:47
21. října 2016 9:04
