Brno - Někdejší emigrant Jaromír Masařík, kterého na hranicích s Rakouskem postřelili českoslovenští pohraničníci a zavlekli jej na moravskou stranu linie, neuspěl se stížností k Ustavnímu soudu (ÚS).
Masařík emigroval v roce 1969. O tři roky později čekal na manželku na hraničním přechodu Mikulov-Drasenhofen a dostal se do potyčky s pohraničníky. Když utíkal směrem do Rakouska, zasáhli jej ze samopalu do nohy. Pohraničníci si pak pro něj došli, nejspíš už na rakouskou stranu hranice.
Následně Masařík čelil trestnímu stíhání pro pokus o vraždu a přípravu padělání a pozměňování veřejné listiny. Vykonstruované stíhání bylo nakonec po sedmi měsících zastaveno, muže posadili do letadla a vysadili v Madridu.
Pokud chtěl Masařík dosáhnout soudní rehabilitace, měl podle ústavních soudců hned v roce 1990 požádat o pokračování trestního stíhání. Dvouletou zákonnou lhůtu ovšem nevyužil. "Ústavní stížnost neuvádí žádné konkrétní okolnosti, pro které stěžovatel podal návrh podle zákona o soudní rehabilitaci až v roce 2016 (tj. více než 26 let od účinnosti zákona)," stojí v usnesení. Jeden z prvních rehabilitačních zákonů byl podle ústavních soudců přijatý brzy po převratu, aby umožnil rychlé přezkoumání zpolitizovaných kauz.
Okresní soud v Břeclavi v roce 2007 uložil dvěma někdejším pohraničníkům Zdeňku Paláskovi a Lubomíru Kratochvílovi tříleté tresty vězení se stejně dlouhým podmíněným odkladem za to, že zavlečení emigranta do Československa zorganizovali.
V roce 2008 Krajský soud v Brně zrušil rozsudek v části týkající se Paláska a vrátil případ v daném rozsahu zpět na okres. Po překvalifikování pak břeclavský soud jeho stíhání zastavil kvůli promlčení. Stupeň společenské nebezpečnosti Paláskova chování byl prý snížen nepatřičným chováním poškozeného, který ignoroval varovné výstřely.
Témata: Ústavní soud ČR, komunismus
Související
18. září 2025 13:23
9. července 2025 21:14
9. července 2025 11:06
18. června 2025 10:04
2. dubna 2025 17:22
19. ledna 2025 9:41
