Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bývalý šéf ČSSZ podal trestní oznámení na Marksovou

Michaela Marksová /ČSSD/, ministryně práce a sociálních věcí
Michaela Marksová /ČSSD/, ministryně práce a sociálních věcí
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Bývalý ředitel České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Vilém Kahoun podal trestní oznámení na ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou (ČSSD).

Podle Kahouna se dopustila pomluvy a křivého obvinění, když o něm tvrdila, že vydělal na úkor státu při privatizaci služebních bytů. Píše o tom dnešní Mladá fronta Dnes (MfD).

Spor mezi Kahounem a ministerstvem se týká prodeje domů se služebními byty v pražských Radlicích zaměstnancům ČSSZ. Dva z bytů zprivatizovali Kahoun a jeho tehdejší náměstek Karel Chod.

Letos v květnu podal resort práce na Kahouna s Chodem trestní oznámení, protože podle něj nemovitosti prodali, aniž je předem nabídli jiným organizacím státu. Budovy navíc vedení ČSSZ nechalo špatnou rekonstrukcí zchátrat, čímž snížilo jejich prodejní cenu, tvrdí ministerstvo. Ministryně Marksová v červenci řekla deníku Právo, že postup při privatizaci považuje za "neuvěřitelnou drzost."

Kahoun i Chod obvinění odmítají. "Nechápu, jak může ministryně takovou informaci pouštět ven, aniž ví, zda bude vzneseno nějaké obvinění," řekl Kahoun MfD. Na Marksovou proto podal trestní oznámení pro pomluvu a křivé obvinění. Podobný krok zvažuje i Chod.

Témata:  Michaela Marksová-Tominová Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ)

Aktuálně se děje

8. září 2026 13:22

Podmínka za pronásledování herce Töpfera. Soud vynesl rozsudek

Padl další trest v kauze pronásledování herce Tomáše Töpfera za minulého režimu. Třetí obviněný odešel od pražského obvodního soudu s podmínkou. Totožné byly rozsudky i v předchozích dvou případech, kdy se obvinění dohodli se žalobcem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Navzdory nižší sazbě. Hypotéky v Česku jsou nejdražší za více než dva roky. Proč?

Ropa Brent se dnes poprvé od 24. července vrátila nad hranici 100 dolarů za barel. Samotná „stovka“ je hlavně psychologická meta, podstatnější je rychlost pohybu: Brent od začátku srpna zdražil zhruba o čtvrtinu. Trh do ceny promítá další eskalaci konfliktu mezi USA a Íránem, útoky na tankery, ohrožení infrastruktury a rostoucí riziko omezení přepravy přes Hormuzský průliv.