Další zvyšování minimální mzdy zabrání odlivu lidí, myslí si Marksová

Novinářům to řekla po dnešním jednání se saským ministrem hospodářství, práce a dopravy Martinem Duligem v Novém Městě pod Smrkem na Liberecku. Nedostatek pracovních sil ale trápí zaměstnavatele na obou stranách hranice. Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Za německou minimální mzdou však stále značně pokulhává, ta je zhruba trojnásobná.

„Myslím si, že cesta dalšího navyšování minimální mzdy u nás je správná. Nemůžu se divit lidem, kteří jdou pracovat přes hranici do Německa nebo Rakouska, protože ten výdělek je pořád ještě neměřitelný. Buď tady chci ty lidi udržet, a pak je zaplatím, a nebudu protestovat, že se navyšuje minimální mzda," řekla Marksová.

Tomáš Jirouš, jednatel společnosti CIS Systems, která je na Frýdlantsku dnes největším zaměstnavatelem, je přesvědčen, že problém není jen v minimální mzdě. „U nás je minimální mzda na 14.000 korun, ale stále máme problém sehnat lidi. Odcházejí nejen za hranice, ale také do Liberce," řekl dnes ČTK. CiS Systems je součástí německé skupiny CiS Components Instruments Systems.

„Rádi bychom zvyšovali mzdy, potřebujeme ale růst alespoň o deset procent. Na to nám však chybí lidi, zakázek přitom máme dost," řekl. Řada firem třeba jako liberecký výrobce klimatizací Denso Manufacturing jde proto u nových projektů cestou stále větší automatizace výroby. To ale u výroby v CIS není podle Jirouše možné.

„Děláme malé série, u některých výrobků jen jednotlivé kusy, kde není automatizace prakticky možná," vysvětlil. Firma by proto uvítala, kdyby mohla přijmout víc zahraničních pracovníků, zejména z Ukrajiny. Aktuálně má podnik mezi kmenovými zaměstnanci 20 procent Poláků, čtyři Němce a tři Ukrajince. Ve firmě pracuje také 64 agenturních zaměstnanců z Bulharska a Ukrajiny.

Témata:  Michaela Marksová-Tominová,  minimální mzda,  Německo