Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi biopotravinám neholdují, kupuje je jen každý desátý

Špagety, ilustrační fotografie
Špagety, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Praha - Biopotraviny v Česku kupuje často desetina lidí, zřídka po nich v obchodech sáhne 43 procent lidí. Sedm z deseti Čechů se o ně nezajímá.

Pokud lidé v Česku potraviny produkované na farmách kupují, činí tak zejména kvůli tomu, že nejsou chemicky ošetřeny. Na prvním místě červnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění tento důvod uvedly dvě pětiny respondentů.

Zhruba třetina lidí v průzkumu uvedla, že se o biopotraviny zajímá. Větší zájem je patrný u žen než u mužů, největší zájem mají lidé ve věku mezi 30 až 44 lety. Nejméně se o tento druh potravin zajímají lidé se špatnou životní úrovní.

V obchodech po potravinách s označením bio často sáhne jeden z deseti lidí, zřídka jim však dává přednost. Žádný z respondentů neuvedl, že by je kupoval vždy. Nikdy si je nekoupí 42 procent lidí.

Nejčastějším důvodem, proč si lidé biopotraviny pořídí, je zdraví. Nejvíce lidé zmiňují to, že produkty nejsou chemicky ošetřeny. Pro 15 procent dotázaných je hlavním důvodem nákupu snaha žít zdravě a pro devět procent kvalita a záruka dobrých podmínek života zvířat. Pro pět procent lidí je nejdůležitější to, že biopotraviny lépe chutnají.

Témata:  Češi lidé biopotraviny potraviny

Související

Aktuálně se děje

4. února 2025 14:42

Nehoda vlaku v Ostravě. Souprava vykolejila, zranil se strojvedoucí

V Ostravě došlo v úterý po poledni k vykolejení vlaku, což vedlo k omezení provozu, které stále trvá. Zranění utrpěl strojvedoucí, jehož si převzali záchranáři. Nehodu vyšetřuje Drážní inspekce. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační foto

Českem se opět šíří svrab. Co to je a jak s ním bojovat?

Svrab je vysoce nakažlivé kožní onemocnění způsobené zákožkou svrabovou (Sarcoptes scabiei), což je mikroskopický roztoč, který se zavrtává do kůže a způsobuje silné svědění a podráždění. Nemoc se šíří přímým kontaktem s infikovanou osobou nebo prostřednictvím kontaminovaných předmětů, jako je oblečení, ložní prádlo či ručníky. Nejčastěji se vyskytuje v kolektivech, například v rodinách, školách, domovech pro seniory či věznicích.