Mapa voličů ukázala, kdo může urvat nejvíc hlasů. Nejsilnější voličské jádro má hnutí ANO

S ne zcela běžným průzkumem veřejného mínění před volbami přišli zaměstnanci a studenti katedry sociologie Filosofické fakulty Univerzity Karlovy a zaměstnanci společnosti BehavioLabs. Projekt si tvůrci nechali zaplatit od lidí, kteří se na platformě HitHit složili na celkové částce 475 tisíc korun.

Výzkumníci provedli měsíční výzkum v období prázdnin, kdy lidem nabízeli volební programy a popisy volebních subjektů, které chtějí v říjnových volbách do Sněmovny kandidovat. Zároveň museli respondenti uvést sumu dat, jako například co rádi čtou, na co koukají v televizi či jaké mají vzdělání. Na základě všech dat pak vědci sestavili graf, ve kterém analyzují možný výsledek voleb. Zaměřují se zejména na volební potenciál jednotlivých stran a na nerozhodnuté voliče. Těch, co se k volbám rozhodli nejít, je podle mapy 19 procent voličů. 

Voličská mapa zahrnuje všechny ty, kteří mají právo volit, nejen ty, kteří skutečně volit přijdou. K nahlédnutí a prozkoumání je k dispozici zde: Mapa voličů

Jako nejzajímavější se jeví porovnat volební potenciál některých menších subjektů. Dle mapy voličů totiž například takoví Piráti mohou posbírat až 14 procent voličů, což rozhodně není zanedbatelné číslo. Volební jádro Pirátů jsou však pouhá 2 procenta. Podobně jsou na tom i Rozumní hudebníka Petra Hanniga, kteří by v tom pro ně nejlepším možném scénáři dosáhli na 12 procent voličů. O něco hůře na tom jsou Realisté, kteří by mohli oslovit až 5 procent všech voličů. Největší volební potenciál má hnutí ANO, kterému může dát hlas 20 procent všech voličů. Dobře si vedou i ČSSD a SPD Tomia Okamury, kterým by dalo hlas až 13 procent všech voličů. Větší šance na úspěch má však spíše ČSSD, u níž více voličů deklarovalo, že k volbám přijdou.

Tvůrci zohlednili i největší voličskou blízkost mezi jednotlivými stranami. To znamená skutečnost, kdy například nerozhodnutý volič rozhoduje mezi jednou a druhou stranou - obě mu jsou blízké - pro stranu pak tento člověk představuje voliče, který je potencionálně jejím, ale také voličem jiné strany. Nejblíže si v tomto smyslu jsou voliči TOP 09 a Pirátů. Strany tak v podstatě bojují o stejný typ voliče. Velmi blízcí si jsou také voliči TOP 09 a ODS a voliči ANO a SPD. 

Největším voličským jádrem se překvapivě nemůže pochlubit KSČM, nýbrž hnutí ANO. To bude volit 8 procent voličů, KSČM 4 procenta a ČSSD 3 procenta. 

Pokud se zaměříme na ideální profil voliče, můžeme si uvést příklad. Vedle voliče ODS porovnejme voliče SPO Zemanovců. ODS volí zejména lidé se středoškolským či vysokoškolským vzděláním v obcích nad 50 tisíc obyvatel. Často jde o lidi, kteří jsou se svou finanční situací spokojeni, umějí anglicky, mají iPhone a jejich rodina vlastní tři a více aut. Preferovali by navýšení financí na vědu a přehlednější daňový systém. Volič SPO by chtěl zrušit Senát a zavedl by nulovou toleranci migrace. Často jde o člověka, který neumí anglicky, pracuje manuálně, nevěří České televizi a miluje slevové kupony. Tento volič bydlí napříč republikou, jak v malých, tak ve velkých městech, ve většině případů jde o ženu. 

Témata:  volby,  průzkumy,  EuroZprávy.cz