Politico: Česko by se mohlo stát líhní xenofobie a hrozbou pro EU

Server Politico se zabývá pozicí naší levicově nejsilnější strany ČSSD. Už v titulku analýzy zmiňuje, že sociální demokraté se smířili s "zelo-vepřo" voliči. Vedoucí vládní strana se podle serveru "zoufale snaží získat ztracené hlasy". 

Zmiňuje, že o získání voličů se snaží více populistickými postoji. Reaguje tak na předvolební průzkumy, ve kterých výrazně ztrácí na vedoucí hnutí ANO Andreje Babiše. Karty se prý obrátily krajskými volbami z roku 2016, kdy hnutí získalo většinu klíčových regionů a zvítězilo v nich. Z podpory zhruba 20 procent sociální demokraté spadli na 12 až 14 procent. 

ČSSD se teď prý snaží ukázat svou protievropskou a antiimigrantskou tvář, se kterou slaví úspěch jak Andrej Babiš, tak prezident Miloš Zeman. Přitom Česko se stalo ukázkovým příkladem pro hladký přechod od komunistické vlády k demokracii, a to i díky prezidentu Václavu Havlovi a jeho zaměření se na občanská práva a sociální začlenění. Od roku 2004 se Česko stalo součástí Evropské unie i přes hluboce evropskeptické postoje bývalého premiéra a prezidenta Václava Klause. 

"Ale migrační krize změnila všechno, mezi Čechy se rozpoutala dříve nepoznaná vlna strachu a xenofobie," píše Politico. "Povzbuzené anti-migrujícími pozicemi jejich polských, maďarských a slovenských sousedů, čeští politici dnes mají pocit, že mají silnou kartu, s kterou hrají proto, aby odolali směrnici EU o kvótách na migranty," doplňuje. 

Sociální demokracie prý hráli klíčovou roli v období po Sametové revoluci. Vysvětlovali demokratické hodnoty těm, kteří nechtěli být "kapitalisty či buržoazií", cituje server českého politického komentátora Alexandra Mitrofanova. Strana apelovala na lidi, kteří "chtěli mít svou práci, své pivo, zelo-vepřo, aby vychovali své děti a nějakým způsobem žili," uvedl Mitrofanov. "Před revolucí byli tito lidé spojeni s komunistickou stranou. Nevěděli nic o demokracii ani svobodě," dodal. Teď prý strana cílí na stejnou voličskou skupinu, ale s jiným poselstvím.

Změna rétorika je podle Mitrofanova pozorovatelná od pádu ministra pro lidská práva a rovné příležitosti Jiřího Dienstbiera, který představuje liberální křídlo ČSSD. "Pořád nevím, proč. Můžete říct, že jsem byl zrazený. Podporoval jsem Sobotku během jeho nejtěžších časůjeho politické dráhy. Pro mě osobně to nebylo lehké," uvedl nedávno Dienstbier. Letos pak rezignoval na svůj post sám Sobotka, jehož nahradil ministr vnitra Milan Chovanec a volebním lídrem se stal šéf diplomacie Lubomír Zaorálek.

Právě Zaorálek nabízí vysvětlení pro odchod Dienstbiera. "Není tajemstvím, že utrpěl porážky v některých věcech v koalici, bojoval za dosažení dostatečné podpory i ve straně, jeho vnímání ale nebylo moc dobré ani mezi voliči ČSSD," uvedl. Dienstbier byl přitom vedoucí tváří liberální sociální demokracie, v osmdesátých letech stál za založením disidentského studentského hnutí Stuha. Jeho otec byl komunisty vězněn.

Ministr Dienstbierbyl nepopulární v porovnání s více nacionalistickými členy strany, a to zejména s Chovancem, který kritizoval migrační kvóty a směrnici o kontrole zbraní. Kritici, včetně Dienstbiera, ho obviňují, že se snaží zúročit náchylnost voličů na populistické poselství. Podle průzkumů je totiž asi 61 procent Čechů proti přijímání uprchlíků. Podle Zaorálka nicméně tato témata nejsou tématem říjnových voleb. Odmítá i, že by se jeho strana uchylovala k populistické a nacionalistické agendě. "Česká protikvótová pozice však nebyla nacionalistická ani populistická. Bylo to jen realistické - a stále více lidí po celé Evropě to vidí a uznává," myslí si.

Dienstbier sice odmítá, že by lídři ČSSD byli populisté, dodává ale, že ministr Chovanec se "vždy snažil vidět to, co je mezi lidmi populární a pak následoval přání lidí." Chovance nevnímá jako moderního a progresivního lídra. Podle Mitrofanova však strana Chovancovými postoji může ztratit vzdělanější voliče, pro které jsou hodnoty jako demokracie a svoboda klíčové. 

"Ale takových lidí moc není. A ČSSD dělá všechno proto, aby tyto lidi vyloučila," dodává. Podle něj i Dienstbiera tito voliči přecházejí k TOP 09 nebo ke Straně zelených. "Strana je v potížích," říká Dienstbier. 

Server dodává, že pokud se Babiš stane premiérem a sociální demokraté se k jeho vládě připojí, Česko by se mohlo stát semeništěm pro xenofobii a vyloučení - a další potenciální hrozbou pro politickou integritu EU.

Témata:  Sociální demokracie (SOCDEM),  Lubomír Zaorálek,  Milan Chovanec,  Hnutí ANO,  Andrej Babiš