Do Sněmovny může zamířit 10 stran. Překvapí Okamura, Kalousek nebo ANO?

Nejlepší změřený volební potenciál má dva týdny do sněmovních voleb hnutí ANO 2011, a to 30 procent (pro srovnání - ve volbách 2013 získalo 18,65 procenta voličských hlasů). Oproti předchozímu měření zaznamenalo nárůst potenciální podpory o necelá dvě procenta volebního potenciálu.

S výrazným odstupem druhé nejvyšší vyjádřené podpory, 13,4 procenta, dosáhla KSČM (v roce 2013 obdržela 14,91 procenta). Těsně za komunistickou stranou se umístila ČSSD, reprezentovaná volebním lídrem Lubomírem Zaorálkem, kterou by v tuto chvíli potenciálně volilo 13,2 procenta respondentů (v roce 2013 dosáhla na zisk 20,45 procenta hlasů od voličů).

Následuje s téměř tříprocentním odstupem ODS, kandidující do sněmovny s podporou Soukromníků, se zjištěným volebním potenciálem 10,3 procenta (v roce 2013 získala 7,72 procenta).

Na páté příčce deklarované podpory jsou samostatně kandidující Starostové a nezávislí (STAN) s volebním potenciálem 6,5 procenta, za nimi pak s mírným odstupem TOP 09 Miroslava Kalouska, s podporou Liberálně ekologické strany (LES) s 6 procenty volebního potenciálu (v roce 2013 to bylo 11,99 procenta).

S velice mírným odstupem následuje politická formace Tomia Okamury - Strana přímé demokracie (SPD) se ziskem 5,9 procenta deklarovaného volebního potenciálu. Hned za SPD se umísťuje KDU-ČSL s naměřeným volebním potenciálem 5,8 procenta (pro srovnání - v roce 2013 to bylo 6,78 procenta získaných hlasů) a Piráti s volebním potenciálem ve výši 5,7 procenta. Skupinu subjektů s naměřenou šancí na zisk sněmovních mandátů uzavírají Robejškovi Realisté s potenciálem ve výši 5,5 procenta.

U dalších stran je aktuální šance na zisk sněmovních mandátů hypotetická, ne však vyloučená. Nejblíže Poslanecké sněmovně je ODA se zjištěným volebním potenciálem 4,2 procenta. Následují, s 4,1 procenty volebního potenciálu, Svobodní a s mírným odstupem Zelení s 3,6 procenta vyjádřených sympatií a SPO s volebním lídrem Františkem R. Čechem, které dosáhlo 3,3 procenta.

Měření formou volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by daný politický subjekt mohl v rámci celé republiky v současnosti hypoteticky získat, pokud by se k němu přiklonili všichni lidé, kteří jeho volbu reálně zvažují a nevylučují účast u voleb. Do volebního potenciálu “strany(hnutí) A” vstupují pouze respondenti, kteří nevylučují účast u voleb a zároveň uvedou spontánně danou “politickou stranu A” jako hlavní preferovanou, nebo uvedou spontánně jinou politickou stranu jako hlavní preferovanou, ale řeknou, že si v případě své účasti nejsou zcela jisti jejím výběrem a mezi dalšími vážně zvažovanými uvedou “stranu A”, nebo neuvedou spontánně žádnou politickou stranu jako hlavní preferovanou a mezi vážně zvažovanými uvedou “stranu A”.

Témata:  volby,  volební preference,  Hnutí ANO,  Sociální demokracie (SOCDEM),  Svoboda a přímá demokracie