Praha - Od případu sourozenců Michalákových odebraných v Norsku úřady nepanuje obecně mezi Čechy důvěra k takovému systému péče. Statistika ale ukazuje, že ani v Česku se odebraným či odloženým dětem nedaří dostat zpátky k rodinám - hlavně kvůli chudobě. Informuje o tom deník Právo.
Špatná sociální situace stojí nejčastěji za tím, proč se rodiče vzdají dítěte nebo jim je odebráno. Po roce pak putuje od profesionálních pěstounů do adoptivní rodiny, dlouhodobým pěstounům nebo se vrací zpět ke svým biologickým rodičům. Těchto případů je ale nejméně ze všech.
Podle statistiky ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) byl počet dětí, které byly během roku 2015 v pěstounské péči nebo péči poručníka, 14 tisíc. To je o 775 méně než předloni.
Loňský rok ji opouštělo 2014 dětí. Devět set z důvodu plnoletosti, další šly k adoptivním rodičům, do ústavu nebo jiné náhradní péče. Zpět k biologickým rodičům odešlo 204 děti, to je jen každé desáté dítě. Nejčastějšími příčinami odchodu dítěte z vlastní rodiny je podle MPSV chudoba rodičů či špatný zdravotní stav rodičů, ztráta bydlení nebo zanedbání dítěte.
Česká republika se dřív zrovna nemohla chlubit úspěšností návratu dětí do původních rodin, to se v poslední době, alespoň podle ministryně Michaely Marksové (ČSSD), mění. "Usilujeme o zkvalitnění systému péče o ohrožené děti tak, aby jich co nejméně muselo být ze svých rodin odebráno," řekla Marksová.
Témata: děti, pěstounská péče, Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
Související
18. ledna 2025 9:23
8. ledna 2025 18:56
2. ledna 2025 18:44
1. ledna 2025 20:38
1. ledna 2025 20:19
