Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Fischer získal podpisy od senátorů, zaregistroval kandidaturu na Hrad

Senát ČR
Senát ČR
Foto: Jana Maxová, EuroZprávy.cz

Praha - Bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer dnes zaregistroval u ministerstva vnitra svou kandidaturu na prezidenta, předložil listinu s podpisy 17 senátorů. Za klíčový bod svého programu označuje moderní stát s prezidentem, který garantuje spravedlnost a solidaritu.

Fischera podpořili senátoři napříč politickým spektrem zvolení za ODS, TOP 09, Starosty a nezávislé, KDU-ČSL a ČSSD.

Bývalý ambasador chce otevřít Pražský hrad, aby byl přirozenou součástí města a státu. Navrhuje provést audit hospodaření hradní správy, ale i bezpečnostní audit. "Prosazuje rovněž orientaci na Západ, spolupráci se státy NATO a zapojení do úsilí, které směřuje k reformám EU," uvedla Fischerova mluvčí Nikol Klevcovová.

Více než 50.000 voličských podpisů ohlásili současná hlava státu Miloš Zeman, podnikatel Michal Horáček, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel Vladimír Boštík. Posledně jmenovaný ale dosud ani u kontrolního úřadu nezaregistroval svůj volební účet. Dostatek poslaneckých podpisů pro kandidaturu získali také bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek a prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.

Exšéf Úřadu vlády Karel Štogl ČTK ve čtvrtek sdělil, že má podpisy v Senátu "v podstatě zajištěné", ale definitivně se o vstupu do kampaně rozhodne až na poslední chvíli.

Témata:  prezident ČR Senát Parlamentu České republiky

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 18:38

Pavlovi navrhují vyznamenat Ebena či Zemana. Další zajímavá jména neprošla

Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).