Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejhorší variantou pro stát při plánech těžby lithia by bylo neuskutečnění projektu, říká studie

Česká republika
Česká republika
Foto: Pixabay

Ostrava - Ze studie Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava vyplývá, že nejhorší variantou pro stát při plánech těžby lithia u Cínovce by bylo neuskutečnění projektu. Česko by přišlo o příjmy z daní v řádu desítek miliard korun ročně a vznikly by mu náklady na nezaměstnané, kteří by jinak díky těžbě mohli získat práci.

Studii si nechala zpracoval firma Geomet. Její prostřednictvím plánuje hlubinnou těžbu v lokalitě australská společnost European Metals Holdings (EMH).

Pokud by se tuzemský projekt neuskutečnil, přišel by stát o desítky miliard korun ročně a vznikly by náklady na nezaměstnané, kteří by jinak díky těžbě mohli získat práci. "V našem konkrétním případě se při odhadovaném nárůstu 2750 až 8450 nově vytvořených pracovních míst jedná o částku okolo 569 milionů až 1,749 miliardy korun (ročně)," stojí v dokumentu.

Za nejvýhodnější autoři studie považují variantu co nejrychlejšího zahájení projektu s vytvořením uceleného řetězce na území ČR, od těžby po finální výrobek. Příjem státu z daní a odvodů podniků zapojených do takového řetězce, ať už přímo nebo nepřímo, by v tom případě činil ročně až 33,5 miliardy korun. Za 21 let, kdy chce Geomet lithium dobývat, má jít o více než 700 miliard korun.

Právě ve zpracování lithia, a nikoli těžbě samotné, může být klíčová přidaná hodnota a tedy i výnos pro stát také podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy. "O různých modelech úpravy vztahů mezi těžařskou společností a státem lze hovořit vždy. Nemyslím si však, že by zrovna v případě potenciální těžby lithia, respektive lithné rudy na Cínovci, měl stát nějak tratit," řekl ČTK.

Podle něj by stát mohl ve formě daní a poplatků získal více než 60 procent celkového inkasa v řetězci těžby a zpracování rudy. "Za 21 let by takto stát získal 740 miliard korun, zatímco celkový čistý zisk samotného těžaře by byl za stejnou dobu necelých 12 miliard korun," dodal.

Poradce premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) Martin Kloz uvedl, že zájmem státu by mělo být především to, aby v Česku vznikl celý řetezec výroby, a to co nejrychleji. Těžbu lithia totiž plánují i další evropské státy, připomněl. "Pokud dojde ke zpoždění (českého) projektu, tak je otázka, jestli navazující výroby budou vznikat u nás, v Německu, v Srbsku nebo úplně někde jinde," uvedl. Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií.

Témata:  Česká republika ekonomika lithium

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 15:21

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová

Macinka se postaral o mezinárodní ostudu. Namazal si ho na chleba, komentují politici jeho hádku na MSC

Sobotní večerní program Mnichovské bezpečnostní konference vyvrcholil prestižní panelovou diskuzí, která se věnovala hlubokému rozkolu uvnitř západní společnosti. Hlavními aktéry ostré názorové výměny se stali ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Tématem nebyla jen bezpečnostní situace, ale především střet mezi konzervativním viděním světa a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech ovládl veřejný prostor na Západě.