Zákon o veřejných zakázkách byl schválen, opozici se to vůbec nelíbí

Poslanci začali se schvalováním zákona už minulý pátek. Protože se k němu ale sešly asi tři stovky pozměňovacích návrhů, museli absolvovat asi 80 hlasování a závěrečné hlasování o zákonu už nestihli. Pro zákon hlasovali hlavně poslanci vládní koalice, podpořili ho i někteří komunisté a nezařazení poslanci. Opoziční kluby ODS, TOP 09 a Starostů a většina Úsvitu byly proti.

Poslanci ODS zákon nepodpořili. Jejich předseda Zbyněk Stanjura to vysvětlil mimo jiné tím, že zákon nebyl dobře připraven, poukazoval i na to, že nový zákon má o stovku paragrafů víc než dosavadní zákon. Vadilo mu také to, že české firmy budou muset ozřejmit své vlastníky, ale u zahraničních to platit nebude. Podle TOP 09 nastavuje vláda pro veřejné zakázky takový systém, který jí umožní utrácet miliardy z peněz daňových poplatníků bez veřejné kontroly.

Sněmovní většina odmítla sledovaný pozměňovací návrh opozičního poslance Martina Plíška (TOP 09 a Starostové). Návrh, který původně podpořil i ústavně-právní výbor, měl znemožnit účast v soutěžích takovým firmám, v nichž vlastní nejméně desetiprocentní podíl člen vlády. Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (za ANO) by to bylo v rozporu s evropským právem. Opatření by dopadlo hlavně na skupinu Agrofert, kterou vlastní předseda vládního hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš.

Poslanci rozhodli, že za podnět k antimonopolnímu úřadu se bude vybírat poplatek 10.000 korun. Poplatek má zabránit zneužívání podnětů k zahájení správního řízení.

Poslanci také doporučili zvýšit proti vládnímu návrhu limit na vícepráce z 30 na 50 procent. Rozsah individuálních změn v rámci dodatečných prací se zvýšil na 50 procent, ale konečná hodnota všech změn v rámci zakázky je maximálně 30 procent. Neprošel návrh Jiřího Petrů (ČSSD), který chtěl ze zákona vypustit povinnost vítězné firmy doložit vlastnickou strukturu až po její skutečné majitele. Povinnost vítězných firem dokladovat své skutečné vlastníky tak v zákoně bude a bude to podmínka pro uzavření smlouvy.

Poslanci zamítli zvýšení limitu na malá koncesní řízení z navrhovaných 20 milionů na 100 milionů korun. Malé koncesní řízení se používá například, když obec hledá provozovatele vodovodní sítě. Na koncesní řízení malého rozsahu nemusí podle návrhu vyhlašovat zadavatel zadávací řízení. Šlechtová s návrhem na zvýšení limitu nesouhlasila. Hrozí podle ní riziko, že zadavatelé budou zakázky nastavovat tak, aby se z nich staly koncese a mohly se zadávat bez soutěže.

Limit pro zakázky malého rozsahu, které se nemusí soutěžit, ponechává zákon na nynější úrovni. U zakázek na služby nebo dodání zboží půjde i nadále o dva miliony korun a u stavebních prací o šest milionů korun. Podle vlády jde o přijatelný kompromis, který nezatěžuje zadavatele administrativou. Ministryně Šlechtová již v pátek řekla, že u menších zakázek zůstávají pravidla víceméně stejná, a zadavatelé tak budou moci využívat svých zkušeností z dřívějška.

Vláda předložila návrh nového zákona kvůli nutnosti převzít pravidla tří nových evropských směrnic. Členské státy je musí převzít tak, aby začaly platit nejpozději od letošního 18. dubna. Podle ministryně Šlechtové však asi polovina členských států tento termín nestíhá. Odhaduje, že Senát by se mohl zákonem zabývat druhý týden v dubnu. Pokud by Senát nevrátil zákon Sněmovně, putoval by k prezidentovi, který má lhůtu 15 dní na jeho podpis. Účinnost zákona nastane tři měsíce po vyhlášení zákona ve sbírce. "Já doufám, že pokud by Evropská komise s námi zahájila jakékoli řízení nebo žalobu na Českou republiku, tak během té doby, než se to všechno zadministruje z jejich strany, tak ten zákon už bude v účinnosti," řekla ministryně novinářům. "Já jsem spokojená a doufám, že ten zákon bude dobrý," komentovala výsledek hlasování.

Témata:  veřejné zakázky,  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky,  Karla Šlechtová