Znojmo - Potomci bývalých majitelů zámku ve Vranově nad Dyjí neuspěli ani s umírněnou žalobou na navrácení alespoň rodinné hrobky a obrazu hraběnky. Polský rod Stadnických začal usilovat o restituce po roce 1989. Ve všech případech to ale různé soudy včetně Ústavního odmítly.
"Žaloba o určení vlastnického práva potomků šlechtického rodu proti České republice o zámeckou kapli s pozemkem a jeden portrétní obraz byla zamítnuta," řekla Mladé frontě Dnes předsedkyně Okresního soudu ve Znojmě Lenka Krčálová.
Polská stopa ve Vranově se táhne od 19. století, kdy zámek patřil nejprve polské aristokratické rodině Mniszků a od roku 1876 s ní spřízněným Stadnickým.
Po mnichovské dohodě v roce 1938, kdy se Vranov stal součástí Hitlerovy říše, byl zámek spolu s velkostatkem Adamu Stadnickému zabaven a prodán německému baronu Gebhardu von der Wense-Mörse. Po skončení druhé světové války stát vranovský zámek zkonfiskoval a zpřístupnil veřejnosti.
Stadnickému tehdy nepřipadl ani jeho dosavadní vranovský byt s malou zahrádkou na dožití. S manželkou Stefanií ho mohl užívat pouze do února 1952, kdy byl nuceně vystěhován. S sebou si směli vzít jen nejnutnější užitkové bytové zařízení. Rozhodli se proto vrátit do Polska, ale komunistické úřady jeho původní domoviny mu zpočátku nechtěly povolit vstup. Usídlil se proto ve Znojmě.
Témata: restituce, Vranov nad Dyjí, soudy
Související
19. srpna 2020 14:42
19. května 2020 16:22
18. června 2019 12:28
27. června 2018 13:53
18. května 2018 14:33
27. března 2018 16:21
