reklama

Zaměstnanci dostávali v hrubém průměrně o 1840 korun víc než před rokem. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen měsíční výdělek vzrostl o 4,2 procenta. Ve druhém čtvrtletí průměrná mzda stoupla meziročně o 7,6 procenta, reálně pak o 5,3 procenta.

"Zásadní podíl na zvyšování mezd má velmi napjatá situace na trhu práce. Míra nezaměstnanosti prohlubuje svá minima a počet volný pracovních míst dosahuje historických maxim. Navíc ekonomika velmi silně roste a dává tím prostor pro další zvyšování odměn pro zaměstnance. Na druhou stranu je jasné, že takto vysoký nárůst mezd je dlouhodobě neudržitelný," uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Zpomalení růstu mezd považuje hlavní ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek za přechodnou záležitost. "Již v posledním letošním čtvrtletí pravděpodobně uvidíme opětné zrychlení nad meziročních osm procent. Letošní celoroční přírůstek průměrné mzdy kolem sedmi procent bude podstatně nad růstem produktivity, což oslabuje konkurenceschopnost ekonomiky a bude při pokračujícím silném růstu mezd letos tlačit na její strukturální změny," uvedl.

I podle analytika ČSOB Petra Dufka poslední čtvrtletí roku bude ve znamení opětovného zrychlení růstu mezd. "Projeví se na něm totiž od listopadu realizované navyšování platů ve veřejném sektoru a nepochybně i dále se prohlubující nedostatek zaměstnanců v podnikatelské sféře," uvedl.