Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Růst mezd opět zrychlí, odhadují ekonomové. Na trhu práce to způsobí napětí

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Praha - Průměrná mzda v Česku se v letošním třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 6,8 procenta na 29.050 korun. Zpomalení růstu mezd ve srovnání s druhým čtvrtletím je dle ekonomů jen dočasné.

Zaměstnanci dostávali v hrubém průměrně o 1840 korun víc než před rokem. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen měsíční výdělek vzrostl o 4,2 procenta. Ve druhém čtvrtletí průměrná mzda stoupla meziročně o 7,6 procenta, reálně pak o 5,3 procenta.

"Zásadní podíl na zvyšování mezd má velmi napjatá situace na trhu práce. Míra nezaměstnanosti prohlubuje svá minima a počet volný pracovních míst dosahuje historických maxim. Navíc ekonomika velmi silně roste a dává tím prostor pro další zvyšování odměn pro zaměstnance. Na druhou stranu je jasné, že takto vysoký nárůst mezd je dlouhodobě neudržitelný," uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Zpomalení růstu mezd považuje hlavní ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek za přechodnou záležitost. "Již v posledním letošním čtvrtletí pravděpodobně uvidíme opětné zrychlení nad meziročních osm procent. Letošní celoroční přírůstek průměrné mzdy kolem sedmi procent bude podstatně nad růstem produktivity, což oslabuje konkurenceschopnost ekonomiky a bude při pokračujícím silném růstu mezd letos tlačit na její strukturální změny," uvedl.

I podle analytika ČSOB Petra Dufka poslední čtvrtletí roku bude ve znamení opětovného zrychlení růstu mezd. "Projeví se na něm totiž od listopadu realizované navyšování platů ve veřejném sektoru a nepochybně i dále se prohlubující nedostatek zaměstnanců v podnikatelské sféře," uvedl.

Témata:  platy ekonomika nezaměstnanost

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.