Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zeman podepsal dekrety 52 profesorů, výhrady neměl k žádnému jménu

Miloš Zeman
Miloš Zeman
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Prezident Miloš Zeman dnes podepsal jmenovací dekrety 52 profesorů vysokých škol. Předá jim je nový ministr školství Robert Plaga (ANO). Mezi jmenovanými je sedm profesorek včetně režisérky Heleny Třeštíkové. Nejvíce kandidátů navrhla Univerzita Karlova.

Vláda doporučila Zemanovi jmenovat 52 nových profesorů, prezident tak oproti některým případům v minulosti žádného nevyškrtl.

Zastoupeni jsou hlavně technici, lékaři a chemici. Je mezi nimi například ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík nebo loňský laureát Ceny Neuron za přínos světové vědě fyzik Jan Peřina. Dalším novým profesorem je držitel šesti Českých lvů za nejlepší kameru ve filmu Vladimír Smutný.

Procedura jmenování profesorů je ostře sledovaná od jara 2013, kdy Zeman dlouho odmítal jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu. Vadilo mu jeho údajně nevhodné chování na veřejnosti.

Na jaře 2015 pak Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety jiných tří navržených kandidátů. Profesory se kvůli tomu nestali Ivan Ošťádal a Jiří Fajt z Univerzity Karlovy a Jan Eichler navržený Vysokou školou ekonomickou. Prezident odmítnutí zdůvodnil prohřešky kandidátů z minulosti.

Všichni dotčení se bránili žalobou. Eichler ji později stáhl. Fajt podal ústavní stížnost. Ošťádal u Ústavního soudu neuspěl a svou žalobu u Městského soudu v Praze poté stáhl. O jeho stížnosti by měl rozhodovat ještě Nejvyšší správní soud.

Témata:  Miloš Zeman vysoké školy školství

Aktuálně se děje

30. srpna 2026 14:53

30. srpna 2026 13:39

30. srpna 2026 12:30

Podzim je za dveřmi. Jak na něj připravit zahradu?

Příprava zahrady na podzim představuje jeden z nejzásadnějších kroků celého zahrádkářského roku. Správně provedené podzimní práce zajistí, že půda neztratí svou úrodnost a rostliny bez úhony přečkají nadcházející zimní mrazy. Včasná péče navíc znatelně usnadní jarní start nové pěstební sezóny.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Horší, než se čekalo. Rozpočtová politika se uvolňuje navzdory růstu

Navržený rozpočet je znatelně horší, než jaký se čekal. Schodek 389 mld. Kč je prakticky na horní hranici předem avizovaného pásma 310–400 mld. a proti letošnímu plánu se zhoršuje o 79 mld. Kč, tedy o více než čtvrtinu. Přitom ministerstvo financí samo očekává pro rok 2027 růst ekonomiky o 2,4 % reálně a 6,3 % nominálně. To je hlavní makroekonomický problém návrhu: fiskální politika se velmi výrazně uvolňuje nikoli v recesi, ale při pokračujícím růstu.