reklama

Že Česká republika nesouhlasí s kvótami na přidělování uprchlíků, se obecně ví. Vždy argumentovala i tím, že EU nemůže žadatele o azyl přerozdělovat podle nějakých kvót. Většinou to dopadlo tak, že uprchlík stejně nakonec v přidělené zemi vydržel jen pár dní, jen aby hned mohl zkusit štěstí ve vysněné destinaci. V roce 2015, kdy tzv. Evropská migrační krize začala, přišlo do Česka 1525 žadatelů o azyl. O rok později to bylo 1475.

Rok 2016 však vůbec nebyl ve znamení migrační vlny z Afriky nebo Blízkého či Středního východu, protože 506 uchazečů bylo z občanské války zmítané Ukrajiny. Z Iráku přišlo 158 osob a ze Sýrie 77. Z celkového počtu téměř 1500 osob usilujících o azyl bylo vyhověno pouze 148 adeptům, kteří splňovali status uprchlíka. Dalších 302 lidí se dočkalo udělení doplňkové ochrany, což znamená možnost setrvat v ČR po dobu 1–3 let, dokud nepominou důvody žádosti.

Statistiky ve zprávě ministerstva vnitra dokazují, že v posledních letech - tedy až na rok 2015 - počet žadatelů o azyl klesá. Migrační vlna Českou republiku nezasáhla nyní, jak se předpokládá, ale v 90. letech během války v tehdejší Jugoslávii, kdy se ale většina uprchlíků vrátila zpět, a mezi lety 2003-2004, když o azyl žádalo více jak 15000 obyvatel z Kavkazské oblasti. I tehdy ale azyl dostala hrstka žadatelů. 

Na druhé straně tu pak máme čísla o nelegální migraci, která jsou vyšší, byť také meziročně klesají. Podle cizinecké policie bylo zjištěno za v období od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 na území republiky 2244 osob při nelegální migraci. Ve stejném období minulého roku to bylo o 396 lidí více, čili se jedná o pokles. 2162 migrantů bylo zjištěno při nelegálním pobytu, zejména v Praze. Zbytek byl zadržen na vnější schengenské hranici České republiky. I v této statistice však byli první Ukrajinci (828 osob). Nelegálních migrantů ze Saudské Arábie bylo například zajištěno 57.