Praha - Druhý svátek vánoční 26. prosince připomíná památku prvního křesťanského mučedníka svatého Štěpána. Obvyklé bylo kdysi koledování dětí nebo služebných, podobně jako o Štědrém dni či na Tři krále.
Ještě v 19. století šlo o velkou událost ve městech i na venkově. Vánoční koleda začínala na Štědrý den a končila na den tříkrálový 6. ledna. Na svatého Štěpána chodili malí koledníčci s jesličkami a zpívali známou štěpánskou koledu. Sedláci si dávali v kostelích světit osivo.
Chasa dostávala od hospodářů "závdavek" na novou službu, který propíjela v hospodě, píše se v národopisné literatuře.
Štěpán byl jedním z jáhnů ustanovený apoštoly k boží službě. Asi roku 36 byl podle tradice ukamenován před hradbami Jeruzaléma, a stal se tak prvním křesťanským mučedníkem. Prý se rouhal proti bohu a zákonům Mojžíšovým.
Podle některých zdrojů nebyl Štěpán umučen 26. prosince, nýbrž 3. srpna. V prosinci údajně byly nalezeny jeho tělesné pozůstatky. Štěpánův svátek církev o Vánocích slavila podle legend proto, že se jeho mučednictví vztahuje k narození Krista.
Témata: Vánoce, křesťanství, církev
Související
24. prosince 2024 8:00
23. prosince 2024 21:24
23. prosince 2024 19:32
23. prosince 2024 16:20
23. prosince 2024 15:57
23. prosince 2024 15:21
