Stropnický se s velvyslanci nepáral: Rozhodnutí o soše Koněva přísluší jen Praze 6

Kvůli tabuli, která má připomenout i negativní pohled na Koněvovu roli, Stropnickému minulý týden psali velvyslanci Ruska, Běloruska, Kazachstánu, Arménie a Ázerbájdžánu.

Velvyslanci označili plán radnice za "pokus přepsat historii a zlehčit význam pomníku, který je symbolem vděčnosti obyvatel Prahy za osvobození". Stropnický však záležitost považuje za nedorozumění a zveřejnění dopisu velvyslanců za zbytečné gesto. "Jestliže píšete, že je socha symbolem vděčnosti Pražanů, vidím jako jediné možné řešení ponechat na Pražanech a jejich demokraticky zvolených zástupcích, aby si sami určili, jak má socha a její okolí vypadat," uvedl Stropnický.

V dopisu rovněž vysvětluje postavení místní samosprávy v Česku. "Jedná se o právně samostatnou instituci, volenou občany, která má vlastní majetek i rozpočet, a je jedním ze základních pilířů naší demokracie," uvedl.

Ministerstvo jako orgán výkonné moci tak nemůže do rozhodnutí Prahy 6 zasahovat. "Socha je v majetku této městské části a ta také sama rozhoduje o jejím osudu," napsal Stropnický. Zároveň zdůraznil, že ČR si váží všech bojovníků proti nacistické perzekuci včetně vojáků Rudé armády.

O Koněvovu sochu je podle Stropnického řádně pečováno navzdory tomu, že není a nikdy nebyla válečným hrobem, takže se na ni nevztahuje česko-ruská dohoda o vzájemném udržování válečných hrobů. "Považuji za nešťastné politizovat jakékoliv historické téma obzvlášť, když se tak děje s blížícími se komunálními volbami," uvedl.

Maršál Koněv (1897-1973) se na konci druhé světové války podílel na osvobození Prahy, části Polska, Slezska a Saska. Vedl ale také krvavé potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a působil v Berlíně v době výstavby Berlínské zdi v roce 1961. V roce 1968 pak zaštítil zpravodajský průzkum Československa před vpádem vojsk Varšavské smlouvy.

Témata:  Martin Stropnický,  Ivan Stěpanovič Koněv,  Praha