Komentář: Okamurovci jsou jako Sládkovci? Ti ale nesahali po moci a byli ignorováni

Rétorika a hodnotová orientace Svobody a přímé demokracie Tomia Okamury se v lecčems blíží radikálně pravicovým Reublikánům Miroslava Sládka, kteří zažili svou největší slávu po volbách v roce 1996. Skandální chování i výroky jejich poslanců se podobají tomu, co předvádějí i Okamurovci. S jedním velkým rozdílem. Republikáni byli jakožto extremisté na samém okraji politického spektra, kdežto Okamurovci reálně sahají po účasti ve vládě a podporuje je samotný prezident.

Na začátek si uveďme tři příklady. Poslanec Miloslav Rozner popírá holocaust Romů v koncentračním táboře v Letech u Písku. Místo označil za „neexistující pseudokoncentrák“. Jeho slova navíc podtrhuje i předseda SPD Tomio Okamura. Ten prohlásil, že vězni se mohli po táboře prakticky volně pohybovat, chyběl tam i plot. Okamurovo hnutí by nebylo proti vystoupení Česka z NATO nebo Evropské unie, obě organizace velmi kriticky hodnotí. Podle některých médií navíc existuje podezření, že je hnutí navázáno na finance z Ruska. Poslanec Jiří Kobza zase brojí proti Unii a zlému Bruselu, ale neví, jaký je rozdíl mezi Evropskou radou a Radou EU, a který orgán odsouhlasil kvóty na přerozdělování uprchlíků. A tak bychom mohli pokračovat. Ministryně obrany Karla Šlechtová označila hnutí Okamury za „možná fašistické“.

Sládkovy republikáni byli na vrcholu moci po volbách v roce 1996. Tehdy měli 18 poslanců (Okamura jich má nyní 22). I oni byli známi svými kontroverzními výroky, zejména o Romech. Nejhlasitěji se projevoval jejich vůdce Miroslav Sládek. Mluvil o „cikánech“, jejichž dětem by měla být snížena hranice trestní odpovědnosti na 10 let, navíc se provinili už tím, když se narodili. Tehdejšího šéfa ČSSD Miloše Zemana označil za „politického turistu“, který pochází ze stejného hnízda, jako Václav Klaus. A tím se od Okamury zásadně liší. Politická reprezentace v čele s Klausem a Zemanem Sládkem pohrdali, jeho strana nikdy nezískala reálnou moc. Legendární je i debata Zeman – Sládek, dohádatelná na Youtube i dnes. V následujících volbách tak extrémní hnutí získalo jen 3,8 procenta a ze Sněmovny úplně vypadlo. Okamura tak ale dopadnout nechce a srdnatě bojuje o moc a vliv. A daří se mu.

Okamura je jeden z místopředsedů Poslanecké sněmovny, což je jedna z ústavně nejdůležitějších funkcí. Poslanec Radek Koten vede bezpečnostní výbor Sněmovny. Okamura teď vyjednává s Babišem o podpoře jeho vlády, snaží se do případného programového prohlášení vlády vměstnat co nejvíce priorit SPD, zejména všeobecné referendum. Je-li ve hře i přímá účast Okamurovců ve vládě, kterou by jejich předseda preferoval, je otázkou. Ač mají Okamurovci velmi blízko k Republikánům, jedná se s nimi jako s plnohodnotnou a běžnou demokratickou stranou. Získali přes půl milionu voličů. Republikáni v roce 1996 na 500 tisíc hlasů poměrně těsně nedosáhli a přesto byli vyloučeni. Jejich hlavní odpůrce Zeman dnes stojí po boku Okamury na vítězném pódiu. To je varovné.

Témata:  Tomio Okamura,  Miroslav Sládek,  Radek Koten ,  Sociálnědemokratická strana Německa (SPD),  komentář,  Miloš Zeman,  Karla Šlechtová