Nároky z nespotřebovaných výdajů vznikají tehdy, pokud organizační složky státu, například ministerstva, nevyčerpají svůj rozpočet na daný rok a hypotetickou úsporu evidují právě jako nárok z nespotřebovaných výdajů.
"Takové nároky ale nejsou finančně kryty, a pokud je chce dané ministerstvo uplatnit, musí na ně ministerstvo financí zajistit peníze. To může vést ke zvýšení státního dluhu a znamená riziko pro státní pokladnu," upozornil NKÚ.
Téměř 100 miliard korun z těchto tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů podle náměstka ministerstva financí Petr Pavelek představují výdaje na investice a z toho asi 67 miliard je na kapitálové výdaje financované z EU. Podotkl, že pokud panují obavy z nedostatku peněz na investice, jsou zde právě tyto nároky. Jejích čerpání by však zvýšilo schodek rozpočtu, upozornil. Zbývající peníze z celkové částky se podle něj skládají například z výdajů na vědu a výzkum nebo na platy.
NKÚ ve svém kontrolním závěru mimo jiné uvedl, že úřady můžou překročit rozpočet výdajů, když použijí nespotřebované peníze z předchozích let, a to bez vědomí a souhlasu Sněmovny, vlády i ministerstva financí. Podle úřadu však ve většině případů nejde o úspory, ale o převody úkolů do následujících let. Prezident NKÚ Miloslav Kala dnes před poslanci zdůraznil, že státní rozpočet je zákon, který ukládá resortům, co mají v daném roce zajistit a kolik na to mají peněz.
Pavelek doplnil, že čerpání nároků představuje riziko a ministerstvu ztěžují situaci s přehledností rozpočtu. Ministerstvo financí by se podle něj nebránilo tomu, aby mělo větší pravomoci. Nyní je ideální doba na debatu nad příslušnou změnou rozpočtových pravidel, dodal.
