Komentář: Čím se provinil kardinál Duka? Okamurou i Zemanem

V českých křesťanských vodách nastal rozkol. Část věřících totiž kritizuje postoje a některé aktivity pražského arcibiskupa a kardinála Dominika Duky. Duka se měl provinit nadměrně dobrými vztahy s prezidentem Milošem Zemanem nebo dopisem adresovaným radikální SPD Tomio Okamury. Funkcionář také dává na odiv symboly své moci. Kvůli dopisu papežovi tak vznikly dvě fronty. Ta druhá, do níž spadá například politické uskupení Koruna česká, hlavu české katolické církve hájí.

Křesťanští laičtí aktivisté v minulých dnech zaslali dopis papeži Františkovi, aby znovu nejmenoval Dominika Duku kardinálem. Dopis však vyzněl spíše jako „žalování do Vatikánu“ a většinově se setkal s odsudky a odporem. Mezi signatáři byl také katolický kněz Jan Regner. Pisatelům vadí zejména Dukovo napojení na jisté politické kruhy. Přitom ještě v roce 2013 to byl Duka, který před tímto jevem varoval. „Církev vstupuje jako korektiv do společenského a politického života. Nikoliv stranického, ale společenského života, kde stojí na straně autonomie a svobody člověka“ a poukázal na to, že „nikdo nás nemůže vinit, že bychom chtěli rozhodovat o obsazování úřadů, ministerských postů, nebo že bychom prorůstali s některou z politických stran,“ napsal na jaře před pěti lety. Dnes je ale podle signatářů všechno jinak. Duka se měl provinit například tím, že na podzim v roce 2015 sloužil v Lánech mši za Miloše Zemana poté, co Zeman vystoupil na Albertově na jednom pódiu s bojovníkem s islámem Martinem Konvičkou.

Příklon Duky k nacionalismu dokládají také tím, že na rozdíl od papeže Duka odmítl při příležitosti loňské Svatováclavské poutě jakoukoliv solidaritu s uprchlíky. Dalším prohřeškem je také dopis Duky předsedovi SPD Tomio Okamurovi, v němž Duka ujišťuje lídra hnutí, že jsou spolu na jedné lodi. Spojuje je prý péče o bezpečí lidí v Česku a „řada jiných témat“. Můžeme se pouze dohadovat, zda je tím myšlen boj s EU, uprchlíky, islámem nebo boj za prosazení všeobecného referenda. Jisté je jedno, pisálkové do Vatikánu mají pravdu v tom, že Duka do jisté míry nadbíhá politikům, ač v minulosti tvrdil něco zcela jiného. Forma, kterou ale zvolili k vyjádření tohoto názoru, není zrovna chytrá. Český národ nemá rád žalovníčky a pisálky do zahraničí. Vzpomeňme na zvací dopis z roku 1968 nebo na potupné prohlášení poslušnosti Čínské lidové republice od čtyř nejvyšších ústavních činitelů.

Autoři dopisu vyčetli kardinálovi i to, že „rád používá okázalé insignie moci“. Zeman se díky možné kardinálově přízni Dukovi odvděčil v roce 2016, kdy mu udělil Řád bílého lva. V tom se Duka výrazně odlišuje od svého předchůdce Miloslava Vlka. Ten se ještě za svého života vyjadřoval vůči hlavě státu poměrně silně kriticky.

Za Duku se po zaslání dopisu do Vatikánu postavila politická strana Koruna česká (v parlamentních volbách přitom kandidovala v rámci kandidátky TOP 09) nebo europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, který vytvořil online petici na podporu Duky. Koruna česká překvapivě považuje dobrý vztah Duky s prezidentem za „povinnost církevního představitele“ a děkuje mu za to. „Výrok, že by uprchlíci měli najít odvahu vrátit se zpět do svých zemí, je zcela logický a není proti nim. Kdo skutečně prchají před nebezpečím pronásledování a ztráty života, mají, pokud nebezpečí pomine, snahu vrátit se do vlasti,“ uvedla dále strana. Už se ale nevyjádřila k celkem pozitivnímu vztahu Duky s hnutím SPD... Nyní musíme počkat, celá kauza pravděpodobně vyšumí do ztracena, leda že by pisálky vyslyšel sám František.

Témata:  Dominik Duka,  Svoboda a přímá demokracie ,  Tomio Okamura,  Miloš Zeman,  Miloslav Vlk,  komentář,  Papež František