Komentář: Pelikán by opustil vládu s účastí Okamurovců? Za jeho slovy může být politický kalkul a sjezd ČSSD

Ministr spravedlnosti vlády v demisi Robert Pelikán podpořil zvolení Tomio Okamury (SPD) do místopředsednického postu Poslanecké sněmovny. Hlasitě se neprojevoval proti vyjednávání svého šéfa Andreje Babiše o vládě s radikálním hnutím SPD a komunisty. Najednou ale otočil a o Okamurovcích mluví jako o fašistech, v případě podílu SPD na moci by sám rezignoval. Za změnou jeho názoru může stát sjezd ČSSD. Je jednání Pelikána čistě účelové, nebo se v něm hnulo svědomí a morální principy?

Ministr spravedlnosti byl v posledních měsících několikrát nařčen, že zpochybňuje úlohu spravedlnosti v Česku. Pelikán do morku kostí hájil svého šéfa Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo. Neozval se ani při vyjednávání hnutí ANO s SPD a komunisty. V tom byla mnohem akčnější například ministryně obrany Karla Šlechtová, která o Okamurovcích mluvila jako o fašistech ještě před volbami. Hnutí ANO i přes tyto výkřiky čile spolupracovalo s oběma extrémními uskupeními zejména na uspořádání Poslanecké sněmovny. Tehdy získal jednu z nejvyšších ústavních zemí Tomio Okamura. Muž, který burcuje proti islámu, migrantům, parazitům a nepřizpůsobivým. Muž, který má ve svém hnutí lidi, kteří v podstatě popírají holocaust, kteří zpochybňují členství Česka v NATO a Evropské unii a bezmezně věří v zprávy dezinformačních webů a často s pochybnou minulostí. K legitimitě tohoto hnutí přispěl lvím podíle i Pelikán, když pro zvolení Okamury hlasoval.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a jedna z největších morálních autorit v oblasti soudnictví v zemi míní, že Okamura se místopředsedou nikdy neměl stát. Po tomto vyjádření začal Pelikán svůj postoj lehce korigovat. Nejprve vysvětlil, proč pro Okamuru zvedl ruku. Mohlo za to prý jednání ostatních stran, které nechtěly jednat s hnutím ANO, navíc místopředsednická funkce údajně není významná. Lidovci po výrocích Okamury na adresu koncentračního tábora v Letech u Písku žádají odvolání Okamury z této funkce. Pelikán tak mohl zpytovat svědomí a akci se připojit. Neučinil tak a takticky vyčkával. Po sjezdu ČSSD ovšem v rétorice proti Okamurovi přitvrdil.

Vyčkávací taktiku ale zřejmě zvolilo celé hnutí ANO. Příkladem může být Okamurův návrh zákona o referendu, který je například podle hnutí STAN „vlastizrádný“, ale k němuž dala Babišova vláda neutrální stanovisko. Podle Pelikána to je proto, že hnutí ANO se principiálně nestaví proti referendu, tak není důvod, aby dávalo stanovisko negativní. Dodejme, že o referendu nemělo hnutí ANO v rozsáhlém předvolebním programu o referendu ani čárku.

Nyní Pelikán označuje hnutí SPD za „fašistickou stranu“ a odmítá být ve vládě, která by byla opřená o hlasy Okamurovců. Pelikán má obavy, že by tato fašistická strana v průběhu volebního období hnutí ANO v podstatě vydírala a požadovala ústupky v některých záležitostech. Proč je Pelikán takto tvrdý až teď? „Říkám to sice veřejně poprvé, ale říkal jsem to na místech, kde mi to prvně připadalo důležité. A to je na našich vnitrostranických schůzkách,“ hájí se teď v médiích. Odvolání Okamury ale stále připouštět nechce.

Pelikánovi můžeme věřit, že tento jeho názor je dlouhodobější. Proč ale takto veřejně vystoupil až v době sjezdu ČSSD? Do čela sociálních demokratů se totiž dostali lidé, kteří se a priori nebrání nějaké formě spoluúčasti na vládě Andreje Babiše. A tady je pomyslné jádro pudla. V současné konstelaci by hnutí ANO, ČSSD a KSČM získalo většinu 108 hlasů. Okamurovci rázem nejsou potřeba. Pokud by Pelikán měřil všem stejně, byla by pro něho nepřekročitelná i spolupráce s krajně levicovou KSČM, která brojí proti členství v NATO. Komunisté mu ale nevadí.  Na otázku, do jaké míry se v Pelikánovi hnulo svědomí, a do popředí se dostaly morální principy a do jaké míry jedná čistě účelově nebo na příkaz vedení hnutí, zná odpověď jen on sám.

Témata:  Robert Pelikán,  Tomio Okamura,  Svoboda a přímá demokracie ,  Pavel Rychetský,  Andrej Babiš