reklama

Proces by trval tři, pět nebo sedm let v závislosti na výši splacených dluhů. Předloha by odstranila nynější vstupní podmínku, podle níž musí být dlužník schopen uhradit během pěti let aspoň 30 procent svých dluhů. Hranice by nebyla stanovena.

Expert na dluhovou problematiku Radek Hábl upozornil, že je Česko jednou z posledních zemí, kde je dosud hranice pro vstup do oddlužovacího procesu stanovena. Vyjmenoval, že neexistuje ve Velké Británii, Francii, USA, Dánsku nebo Německu. Jako poslední jí podle něj nedávno zrušili v Rakousku.

V Česku je nyní přes 4,6 milionu exekucí, které se týkají 863.000 lidí. Až 90 procent exekucí je přitom podle ministerstva nevymahatelných. "Ta čísla jsou u nás katastrofální," prohlásil Pelikán. Dodal, že by si přál, aby se přijetím zákona u dlužníků obnovila jejich důvěra v právní stát.

Pelikán novelu nestihl prosadit v minulém volebním období, když zákon dvakrát nepřešel přes první čtení ve Sněmovně. Poslanci k zákonu nestihli dokončit úvodní debatu. Někteří opoziční pravicoví poslanci tento záměr v minulosti kritizovali jako "socialistický experiment", což dnes Pelikán opět odmítl.

"V minulém období to bylo nešťastné ve dvou věcech. Jednak jsme poměrně naivně spoléhal, že máme nějakou koaliční smlouvu a že se budu moci opřít o strany té koaliční smlouvy, což tak úplně neplatilo," řekl Pelikán. Ukázaly se podle něj také "obstrukční" schopnosti opozice.

Prosazení zákona je jednou z hlavních priorit jeho politického náměstka Jeronýma Tejce, kterého do funkce jmenoval na začátku letošního roku. Bývalý dlouholetý poslanec Tejc po podzimních sněmovních volbách odešel z ČSSD a nastoupil na úřad k Pelikánovi. Jeho hlavním úkolem je komunikace s poslanci, senátory a dalšími subjekty v legislativním procesu. "Tejc to má mezi svými úkoly. Já to nechci zakřiknout, ale věřím, že se ve Sněmovně podaří najít nějakou většinovou podporu," řekl Pelikán.