Brno - Tři ústavní soudci, kteří zůstali v menšině, vyjádřili v odlišném stanovisku lítost nad tím, že většina pléna nedokázala jasně identifikovat největší ústavněprávní deficity současného modelu financování politických stran, a nepřispěla tak k jejich odstranění.
Odlišná stanoviska, takzvané disenty, soud zveřejňuje spolu s nálezem. Plnou právní váhu má však jen ta část nálezu, na které se soudci shodli v patřičné většině.
Podle Kateřiny Šimáčkové, Ludvíka Davida a Vojtěcha Šimíčka měl ÚS rozhodnout o protiústavnosti nynějšího nastavení stálého příspěvku pro strany nad třemi procenty podpory ve sněmovních volbách, dále příspěvku na mandát poslance nebo senátora a příspěvku na činnost politického institutu. Změnu prý mohl časově odložit s tím, že v tomto volebním období budou ještě platit aktuální pravidla.
"Zásadním byl pro nás zejména kumulativní efekt návrhem napadených státních příspěvků, disproporčně zvýhodňující parlamentní politické strany, respektive ty strany, které dosáhnou na stálý příspěvek, v soutěži politických stran. Stejná trojice soudců se přikláněla také ke zrušení pravidla, podle kterého si strany mohou půjčovat jen od bank.
Částečně se k odlišném stanovisku trojice soudců připojil Jan Filip, další disent založený spíše na procesních výhradách sepsali také Vladimír Sládeček a Radovan Suchánek. Právě Suchánek jako soudce zpravodaj při projednávání senátorského návrhu nahradil Šimáčkovou, jejíž názory patrně nezískaly dostatečnou podporu.
Dokonce osm soudců z 15, tedy matematická většina, navrhovalo zrušit na podnět senátorů alespoň omezení stranických úvěrů na banky a omezení příspěvku na podporu činnosti politického institutu jen na strany zastoupené ve Sněmovně ve dvou ze tří posledních období. Znamenalo by to alespoň částečné vyhovění senátorům, byť ne také široké, jak navrhovali soudci Šimáčková, Šimíček a David.
Pro škrty v zákonech je ale u soudu potřeba získat většinu devíti hlasů z 15. I přes podporu osmi soudců tak dílčí změny neprošly. Závěry nálezu, které se týkají těchto dvou ustanovení, odrážejí stanovisko takzvané relevantní menšiny, přesto jsou plně závazné.
Témata: Ústavní soud ČR, politické strany, zákony
Související
2. dubna 2025 17:22
19. ledna 2025 9:41
9. října 2024 11:49
7. května 2024 10:08
24. ledna 2024 14:11
18. ledna 2024 15:29
