Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ústavní soudci se rozhádali při rozhodování o financování stran

Ústavní soud ČR
Ústavní soud ČR
Foto: Radek Sycha, EuroZprávy.cz

Brno - Tři ústavní soudci, kteří zůstali v menšině, vyjádřili v odlišném stanovisku lítost nad tím, že většina pléna nedokázala jasně identifikovat největší ústavněprávní deficity současného modelu financování politických stran, a nepřispěla tak k jejich odstranění.

Odlišná stanoviska, takzvané disenty, soud zveřejňuje spolu s nálezem. Plnou právní váhu má však jen ta část nálezu, na které se soudci shodli v patřičné většině.

Podle Kateřiny Šimáčkové, Ludvíka Davida a Vojtěcha Šimíčka měl ÚS rozhodnout o protiústavnosti nynějšího nastavení stálého příspěvku pro strany nad třemi procenty podpory ve sněmovních volbách, dále příspěvku na mandát poslance nebo senátora a příspěvku na činnost politického institutu. Změnu prý mohl časově odložit s tím, že v tomto volebním období budou ještě platit aktuální pravidla.

"Zásadním byl pro nás zejména kumulativní efekt návrhem napadených státních příspěvků, disproporčně zvýhodňující parlamentní politické strany, respektive ty strany, které dosáhnou na stálý příspěvek, v soutěži politických stran. Stejná trojice soudců se přikláněla také ke zrušení pravidla, podle kterého si strany mohou půjčovat jen od bank.

Částečně se k odlišném stanovisku trojice soudců připojil Jan Filip, další disent založený spíše na procesních výhradách sepsali také Vladimír Sládeček a Radovan Suchánek. Právě Suchánek jako soudce zpravodaj při projednávání senátorského návrhu nahradil Šimáčkovou, jejíž názory patrně nezískaly dostatečnou podporu.

Dokonce osm soudců z 15, tedy matematická většina, navrhovalo zrušit na podnět senátorů alespoň omezení stranických úvěrů na banky a omezení příspěvku na podporu činnosti politického institutu jen na strany zastoupené ve Sněmovně ve dvou ze tří posledních období. Znamenalo by to alespoň částečné vyhovění senátorům, byť ne také široké, jak navrhovali soudci Šimáčková, Šimíček a David.

Pro škrty v zákonech je ale u soudu potřeba získat většinu devíti hlasů z 15. I přes podporu osmi soudců tak dílčí změny neprošly. Závěry nálezu, které se týkají těchto dvou ustanovení, odrážejí stanovisko takzvané relevantní menšiny, přesto jsou plně závazné.

Témata:  Ústavní soud ČR politické strany zákony

Související

Aktuálně se děje

8. května 2026 16:39

7. května 2026 18:40

Národní park si převzal místo požáru v Českém Švýcarsku

Hasičský zásah v národním parku České Švýcarsko se definitivně chýlí ke konci. Hasiči ve čtvrtek informovali o dalším snížení stupně požárního poplachu a předání požářiště správě parku. Na místo nadále dohlížejí alespoň dobrovolní hasiči. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Andrej Babiš

Zvykejme si na Babiše. Chce vyhrávat volby příštích 11 let

Premiér Andrej Babiš se nechal slyšet, že jeho politické ambice sahají hluboko do budoucna. Ve svém pravidelném pořadu „Sorry jako“, který natáčí společně s vicepremiérem Karlem Havlíčkem, prohlásil, že plánuje vítězit ve volbách i v příštích jedenácti letech. Konkrétně si vytyčil cíle pro volební roky 2029, 2033 a 2037.