reklama

Státní zástupce Petr Jirát považuje Kottovy za hlavní organizátory manipulování krajských veřejných zakázek. Systém podle Jiráta fungoval tak, že Kottovi přizpůsobovali veřejné zakázky za Rathova vědomí i aktivní podpory "velkým hráčům", kdy jednoho z těchto soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, zatímco ostatní mu záměrně dělali "křoví". Společně s Rathem jim navrhl nejpřísnější potrestání, a to osm až devět let ve vězení a propadnutí veškerého majetku.

Návrh trestu se proti roku 2015 nezměnil, což se Sokolovi nelíbí. Podle něj je nesporné, že se řízení od původního rozsudku protáhlo nad přiměřenou dobu. Uvedl také, že nemá žádný důvod, aby nezopakoval svůj tři roky starý závěrečný návrh, na jehož základě mají být Kottovi zproštěni obžaloby.

Krajský soud v Praze v roce 2015 uložil Rathovi 8,5 roku vězení, manželům Kottovým trest o rok nižší. Původní verdikt v roce 2016 zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy lze použít jako důkaz. Případ se tak dostal zpátky k soudu, který původně vynesl odsuzující rozsudek.

Soud podle Sokola v nynějším procesu nereagoval na rozhodnutí vrchního soudu, i když je přesvědčen o tom, že by se jím měl řídit. "Nalézací soud je vázán názorem, který vyslovil odvolací soud," řekl Sokol. Podobně jako Rathovi advokáti se dotkl role ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO), který po zrušení rozsudku podal stížnost pro porušení zákona v neprospěch obžalovaných a Nejvyšší soud jí vyhověl.

Pelikánovy výroky považuje Sokol za jednostranné. "Nemůže vědět, kdo je vinen a kdo ne," řekl Sokol. Uvedl také, že Pelikán "dorazil" ideu spravedlivého procesu. "Bude pan ministr podávat stížnost i v dalších podobných případech? Asi těžko, protože na to nemá ministerstvo kapacitu," podotkl Sokol.