Slováci jsou sympatičtí čtyřem pětinám Čechů, opačně je vnímá jedno procento občanů. S odstupem následují Poláci, kterým projevuje náklonnost polovina lidí. Sympatie převažují nad nelibostí ještě u dalších šesti menšin. Jsou to Řekové, které má v oblibě 38 procent Čechů, dále Židé (30 pct), Vietnamci (37 pct), Němci (34 pct), Maďaři (30 pct) a Bulhaři (25 pct). Sympatie k Vietnamcům dokonce za poslední rok vzrostly na nejlepší hodnotu od roku 2013.
U čtveřice národností převažují antipatie nad sympatiemi, ale největší podíl tvoří neutrální hodnocení. Patří sem Srbové, Rusové, Číňané a Ukrajinci. Rusy má v oblibě čtvrtina Čechů, Srby 22 procent, Ukrajince a Číňany shodně 21 procent Čechů. Vnímání Číňanů se za poslední rok zlepšilo.
Nelibost převažuje v hodnocení Rumunů, Albánců, Arabů a Romů. Nejhůře v hodnocení dopadli Arabové a Romové, kteří jsou nesympatičtí 73 procentům občanů ČR. Ve vztahu k Arabům rostly krajní nesympatie v letech 2015 a 2016. V minulém roce se růst zastavil. Letos byli Arabové velmi nesympatičtí pro 37 procent občanů, zatímco loni to bylo 41 procent.
Dotazovaným se špatnou životní úrovní jsou Arabové velmi nesympatičtí v 50 procentech případů, zatímco lidem s dobrou životní úrovní ve 34 procentech. Podobně to vychází i v případě názoru na Romy. Výrazný rozdíl je podle CVVM v názorech na Araby mezi voliči Miloše Zemana a Jiřího Drahoše, kde jsou odpovědi "velmi nesympatičtí" v poměru 45 ku 32 procentům. V tomto pohledu byli také odlišnosti v sympatiích k Rusům, které vyjadřovali spíše Zemanovi voliči (35 pct) než Drahošovi (18 procent).
CVVM se pro srovnání ptá také na sympatie a odpor vůči Čechům. Pozitivně je vidí 86 procent lidí, nesympatičtí jsou jednomu procentu. Zbylých 12 procent představují odpovědi "ani sympatičtí, ani nesympatičtí" a jedno procento neví.
