Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dálnice do Rakouska bude nejdříve za deset let

Ministerstvo dopravy
Ministerstvo dopravy
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Řidiči se po dálnici dostanou do Rakouska nejdříve za deset let, a to pouze tehdy, pokud příprava staveb poběží podle současných plánů. Stavby zdržují spory okolo územního vedení cest, problémy s výkupem pozemků a také zpochybňování úředních rozhodnutí ze strany nestátních organizací. ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva dopravy Jakub Stadler. V budoucnu by se měla dálniční síť v tuzemsku rozrůst o jihočeskou dálnici D3 a také dálnici D52 na jihu Moravy, které by měly pokračovat až do Rakouska. Z rakouské strany se řidiči dostanou do Česka po dálnici už za dva roky.

O budování dálničního spojení mezi Českou republikou a Rakouskem se rozhodlo již počátkem 90. let minulého století a podle tehdejších odhadů měly stavby trvat asi 20 let. Dosud však dálnice mezi Českem a Rakouskem nestojí. Například na dálnici D52 vedoucí k hranicím z Brna byl dosud zprovozněn pouze sedmnáctikilometrový úsek mezi Rajhradem a Pohořelicemi, který stojí už 22 let. Od roku 1996 však stavba nepokročila ani o metr.

Hlavním problémem byla podle ministerstva dopravy dlouhodobá absence plánu územního rozvoje Jihomoravského kraje. Ten byl zrušen v roce 2012 Nejvyšším soudem. Opětovně se ho kraji podařilo přijmout až v roce 2016 a rozhodl, že dálnice povede k Mikulovu místo rovněž zamýšlené Břeclavi. K hranicím tak schází dostavět ještě 23 kilometrů. Nejdál jsou v současnosti přípravy stavby čtyřkilometrového obchvatu Mikulova, která získala kladné posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Obchvat by měl vyjít na zhruba 1,9 miliardy Kč. Pro další úseky v současné době vzniká vzniká dokumentace pro územní rozhodnutí a podle Ředitelství silnic a dálnic se začne stavět nejdřív za dva roky. Kompletně hotovo by mohlo být nejdříve za deset let.

O něco rušněji je nyní okolo dálnice D3, která by měla vést z Prahy přes České Budějovice k hraničnímu přechodu v Dolním Dvořišti. Stavbu v minulých letech brzdily dlouhé diskuse ohledně vedení cesty Středočeským krajem a posléze povinnost opakovat proces vlivu stavby na životní prostředí na jihočeské části dálnice. Na rozdíl od D52 se však v jižních Čechách již alespoň začalo stavět. V současnosti je na dálnici zprovozněno 50 kilometrů z celkových 170.

Příští rok by mělo být dokončeno dalších 19 kilometrů mezi Bošilcem a Borkem za zhruba 2,3 miliardy korun. Ještě letos pak stát plánuje začít stavět pokračování dálnice směrem na Rakousko. Konkrétně půjde o dalších skoro 20 kilometrů na obchvatu Českých Budějovic, jehož odhadovaná cena je 12,8 miliardy korun. Podle mluvčího ministerstva by tyto úseky měly být dokončeny v roce 2022. Na tyto stavby by pak měly navázat tři zbývající úseky o celkové délce 24 kilometrů až k hranicím. Ke kompletnímu dokončení dálnice by pak zbývaly ještě úseky ve Středočeském kraji.

Ministerstvo zároveň přiznalo, že Rakousko je v přípravě a dostavbě dálnic mnohem rychlejší. Ministr dopravy v demisi Dan Ťok (za ANO) se v prosinci loňského roku zúčastnil otevření předposledního úseku dálnice A5 z Vídně, které k Mikulovu schází posledních devět kilometrů. Kompletně hotovo by Rakušané měli mít za dva roky. Sousední země je napřed také s napojením na českou D3, kam z rakouské strany povede rychlostní silnice S10 vedoucí z Lince. Posledních 16 kilometrů by mohlo být hotovo do roku 2024.

Nedávno při své návštěvě Prahy kritizoval stav českých dálnic do Rakouska také končící vídeňský starosta Michael Häupl. "Prosím o to, aby byl konečně po 23 letech dobudovaný kousek dálnice, který schází u rakouských hranic, abych k vám mohl jezdit ještě rychleji," dodal.

Poslanci v současné době projednávají novelu zákona o urychlení dopravních staveb. Hlavní změnou novely by mělo být zavedení institutu tzv. předběžné držby. Ta by měla umožnit státu zahájit stavbu ještě dřív, než se mu podaří vykoupit nebo vyvlastnit všechny potřebné pozemky pod připravovanou dálnicí.

Témata:  dálnice D3 Ministerstvo dopravy České republiky Rakousko

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.