Stres, málo spánku, ale i blahobyt ničí lidstvo. Duševních chorob přibývá
Sedm smrtelných hříchů e-mail marketingu. Jste hříšníci, nebo svatí?
Sklenka vína nebo piva denně neuškodí? Jaké množství alkoholu vám zkrátí délku života?
První tři dny nemoci se začnou příští rok opět proplácet
Minimální mzda by se příští rok měla opět zvýšit. Strany se dohodly na kompromisu
reklama
Hospodářská komora, ani odbory ale s modelem spokojeny nejsou. Návrh by měla ve středu projednat tripartita. O zvýšení minimální mzdy rozhoduje vláda. Zaměstnavatelé však dlouhodobě žádají, aby růst měl jasná pravidla, nebyl závislý na politicích a byl předvídatelný. Svaz průmyslu a dopravy už dříve uvedl, že by se měl navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen.
Minimální mzda rostla naposledy v lednu o 1200 korun na 12.200 korun. Resort práce navrhuje v příštím roce přidání buď o 800, nebo o 1000 korun. Podle odborů je toto přidání nedostatečné. Žádají 1500 korun. Zaměstnavatelé se naopak skokovému růstu brání. Podle nich pak musí zvyšovat i ostatní výdělky bez ohledu na produktivitu. "Dochází k deformaci mezd," uvedla Hospodářská komora. Podle ní v některých oborech, jako je textilní průmysl či zemědělství, nucené přidávání brzdí rozvoj firem. Tajemník komory Tomáš Vrbík návrhy označil "za politické gesto vůči stranám, s nimiž se jedná o koaliční spolupráci".
Odbory argumentují tím, že je česká minimální mzda ve srovnání s ostatními státy EU ale nízká a její kupní síla je slabá. Víc si za minimální výdělek pořídí lidé na Slovensku, v Rumunsku či Maďarsku, řekl ČTK předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Minimální mzdu v Česku bere asi 150.000 lidí, tedy 4,1 procenta zaměstnanců. Pokud by se zvýšila od ledna o 800 korun na 13.000 korun, odpovídala by příští rok 38,8 procenta průměrného mzdy. Zaměstnavatele by to stálo navíc asi 2,3 miliardy. Na jednoho pracovníka s minimální mzdou by jim mzdové náklady ročně vzrostly o 12.864 korun. Do sociálního pojištění by ale přiteklo o 540 milionů víc a do zdravotního o 230 milionů víc.
Pokud by se minimální mzda zvedla o 1000 korun na 13.200 korun, činila by 39,4 procenta průměrného výdělku. Zaměstnavatelé by museli vydat o 2,9 miliardy víc. Mzdové náklady na pracovníka by vzrostly ročně o 16.080 korun. Na sociálním pojištění by se vybralo o 690 milionů a na zdravotním o 300 milionů víc.
Ministerstvo navrhuje, aby se minimální mzda stanovovala jako 0,44násobek průměrného výdělku. Pro příští rok by se tak například vypočítala z loňské průměrné mzdy 29.504 korun, činila by tedy 12.982 korun. Odpovídala by 38,7 procenta průměru. Vláda by případně mohla ale přidat i víc, kdyby se poměr dostal pod 39 procent, navrhuje ve druhé variantě ministerstvo. Podle něj by bylo také možné v krizi valorizaci zastavit.
To, že by částka nedosahovala ani dvou pětin průměrného výdělku, se nelíbí odborům, které by se postupně chtěly dostat na přibližně 50 procent průměrné mzdy. S modelem není spokojena ani Hospodářská komora. Pokud by podle ní o navýšení mohla dál rozhodovat vláda, nepodařilo by se přidávání odpolitizovat.
