Jeden z těchto lidí by se mohl objevit na Hradě. Komu byste dali hlas?

Zdeněk Škromach, Igor Sládek, Jan Švejnar - to jsou jen někteří z kandidátů, kteří by mohli za necelé dva roky vyzvat v prezidentské volbě současného prezidenta Miloše Zemana. Od roku 2013 se v Česku volí prezident přímo, o jeho zvolení tak rozhodují sami občané.

Jako první projevil zájem kandidovat senátor Zdeněk Škromach z ČSSD. Od roku 1996 byl členem Poslanecké sněmovny, o rok později se stal místopředsedou ČSSD. Zastával funkci ministra práce a sociálních věcí a od roku 2010 je senátorem.

Na Škromachovu kandidaturu reagoval římskokatolický kněz Tomáš Halík. Ten řekl, že pokud by kandidoval Škromach, musel by on kandidovat taky. Kromě farářské činnosti Halík také přednáší na Univerzitě Karlově a je prezidentem České křesťanské akademie. V roce 2008 mu papeže udělil čestný titul monsignore.

Jenže Halíkova kandidatura by zase prý nebyla po chuti Václavu Klausovi, se kterým se Halík dříve dostal do sporu. Klause nařknul z toho, že jeho názory se blíží fašismu. Václav Klaus zastával funkci prezidenta dvě volební období v letech 2003 až 2013.

Svůj úmysl kandidovat oznámil ve čtvrtek v inzerátech v novinách neznámý podnikatel Igor Sládek, který pracuje v telekomunikacích. V inzerátu varoval především před nebezpečím islámu a uprchlické krize.

O tom, že by se znovu ucházel o post prezidenta, uvažuje také ekonom Jan Švejnar. V roce 2008 kandidoval proti Václavu Klausovi, který ho porazil až ve třetím kole volby. Švejnar působí jako profesor na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Vážně svou kandidaturu zvažuje oblíbený textař a hudebník Michal Horáček. Prý ho k tomu ponouká veřejnost. Už letos v lednu se skutečně objevila petice na podporu Horáčkovy prezidentské kandidatury.

Kandidaturu podle Lidových novin zvažuje také šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Ten chtěl kandidovat už v roce 2013, jeho kandidaturu ale po ověření podpisů na petičních arších ministerstvo vnitra odmítlo zaregistrovat pro nedostatečný počet podpisů.

V neposlední řadě by se chtěl o prezidentský post ucházet i europoslanec Jiří Pospíšil. Od roku 2002 byl poslancem, od roku 2010 také místopředsedou ODS, zastával i post ministra spravedlnosti. V roce 2014 byl zvolen za TOP 09 do Evropského parlamentu.

Jako o možných kandidátech se mluví například také o senátorovi Jaroslavu Kuberovi, sociologovi Janu Kellerovi, ekonomovi Petru Machovi, poslanci Tomio Okamurovi či Jiřím Dienstbierovi. Kandidaturu zatím nepotvrdil ani Miloš Zeman, zmínil se ale, že je tohle jeho první období a dá se tedy očekávat, že se pokusí i o druhé.

Témata:  prezident ČR,  Miloš Zeman,  Pražský Hrad