Jak se vedlo Československu před sto lety v porovnání s Rakouskem? A nyní?
Malé firmy zažijí digitální tsunami
95 svateb a jeden pohřeb: Je správce daně oprávněn požadovat informace o hostině?
Zázračné diety? Tyto bláznivé metody jsou neúčinné i zdraví škodlivé
Předpověď počasí na noc a pátek 19. října
reklama
Údaje o čerpaných dotacích a odvedených daní deník zjistil z výroční zprávy za všechny firmy spadající do skupiny Agrofert. "Nad její rámec nebudeme detaily komentovat," reagoval mluvčí společnosti Karel Hanzelka.
Firmy spadající pod Agrofert loni získaly 1,35 miliardy korun na provozních dotacích, na které má nárok každý, kdo splní příslušné podmínky. Jde například o dotace na hektar půdy či chované zvíře. Dalších 607 milionů korun tvořily investiční dotace. Ty se skládají z přímých finančních částek a z čerpaných pobídek v podobě slev na dani.
Agrofert loni získal nejvíc přímých investičních dotací z Německa, kde na stavbu velké pekárny dostal 11 milionů eur (přibližně 290 milionů Kč). V Česku pocházely největší investiční dotace z programu na rozvoj venkova a mířily do potravinářských firem.
Kromě toho pobíral Agrofert také peníze na dorovnání garantovaných výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména bioplynových stanic. Tímto způsobem podle HN loni inkasoval 150 milionů Kč.
Koncern Agrofert vlastnil ještě na začátku loňského roku současný premiér Andrej Babiš (ANO). V únoru 2017 vložil své akcie kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů.
