Ve světě loni pokračovala zvýšená aktivita některých vojensky významných států v kybernetickém prostoru. Nedílnou součástí prosazování globálních hráčů se stále častěji stávaly informační a psychologické operace. Ve výroční zprávě za rok 2017 to uvedlo Vojenské zpravodajství. Zpravodajci zároveň napsali, že s rozvojem informačních technologií pokračoval informační chaos ve veřejném prostoru a roli tradičních médií přebírají sociální sítě a alternativní zdroje informací.
Podle Vojenského zpravodajství některé vojensky významné státy využívají své kybernetické kapacity zejména v rámci kybernetických špionážních operací, kampaní a útoků. "Jejich typickým zaměřením byly prvky kritické informační infrastruktury, infrastruktury významných vládních institucí, bezpečnostních subjektů a soukromých společností," uvedli zpravodajci.
Kybernetická špionáž podle nich loni zaznamenala opětovně rostoucí tendenci, více využívány byly sofistikovanější formy kybernetické špionáže proti různým vládním, vojenským, veřejným i privátním cílům včetně klíčových částí kritické informační infrastruktury.
Na počátku loňského roku ministerstvo zahraničí potvrdilo, že se stalo terčem hackerského útoku. Útočníci pronikli do e-mailových účtů některých zaměstnanců resortu včetně ministrovy schránky a účtů některých náměstků. Podle expertů musel čin spáchat jiný stát a připomínal útok na internetový systém Demokratické strany v USA. Z tohoto útoku americké tajné služby obvinily Rusko.
Cizí agenti se snažili posílit vliv na české politiky
Podle VZ byly aktivity zpravodajských služeb "cizí moci" na českém území na obdobné úrovni jako v roce 2016. "Cílem jejich působení bylo, kromě získávání informací, také posílení vlivu jejich sponzorské země na politické a ekonomické struktury České republiky," uvedlo VZ.
Dodalo, že v oblasti obrany pokračovala snaha cizích zpravodajských služeb o monitorování rozvoje schopností české armády a získávání informací o vojenském průmyslu a technologiích.
Ve zprávě za rok 2016 Vojenské zpravodajství uvedlo, že cizí tajné služby působily v ČR s posláním a úkoly, které odpovídaly vojenskému významu ČR jako členské země NATO a její velikosti a poloze v Evropě. Agenti v té době dle vojenské rozvědky a kontrarozvědky tipovali, rozpracovávali a získávali své spolupracovníky z řad občanských sdružení a spolků, nevládních a neziskových organizací a zaměstnanců působících ve zbrojním průmyslu.
Témata: vojenské zpravodajství, kybernetická bezpečnost, Česká republika
Související
10. dubna 2026 9:11
11. července 2025 9:07
24. dubna 2024 13:46
10. října 2022 13:57
1. června 2022 20:12
10. listopadu 2020 22:58
