Hospodářská komora žádá vládu, aby ulevila zaměstnavatelům

Hospodářská komora to uvedla v souvislosti s průzkumem, v němž zjistila, že devět z deseti větších podniků poskytuje zaměstnancům zdravotní benefity. U 83 procent z nich mohou čerpat zdravotní výhody plošně všichni zaměstnanci. Zaměstnavatelé poskytují příspěvky na sportovní aktivity zaměstnanců, vitaminy a vakcíny, takzvané sick days či delší dovolenou, ale i nadstandardní zdravotní prohlídky, saunu nebo masáže.

Zdraví zaměstnanců považují zaměstnavatelé podle HK za tak důležité, že 43 procent firem uvažuje o zavedení dalšího zdravotního benefitu i v roce 2019. U dvou třetin firem je motivací snaha udržet si zaměstnance. U dalších benefitů ale záleží také na nákladech, které firmám vznikají. Například zrušení karenční doby podle Hospodářské komory zaměstnavatelům výrazně zvýší náklady.

Komora proto napsala premiérovi dopis, v němž žádá, aby vláda vyhověla pěti bodům, které mají ulevit zaměstnavatelům od vysoké odvodové zátěže, nezatěžovat je dalšími náklady či zmírnit dopady akutního nedostatku zaměstnanců.

Chce, aby se vláda zavázala, že do konce svého mandátu nepodpoří přímou ani nepřímou změnu žádného ustanovení zákoníku práce, pokud s ní nebudou souhlasit zaměstnavatelé. Chtějí, aby vláda stanovila pro rok 2019 souhrnnou roční kvótu pro zaměstnávání cizinců prostřednictvím vládních programů v počtu 50.000 lidí. To má řešit nedostatek pracovní síly.

Komora také žádá, aby vláda ještě příští rok prosadila snížení sazby pojistného na sociální zabezpečení, placeného zaměstnavateli alespoň o 0,5 procentního bodu a aby vláda podpořila zrušení minimálního vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění u zaměstnanců. Vyměřovacím základem by tak byla faktická mzda, což by podle Hospodářské komory odstranilo znevýhodnění zkrácených úvazků. Posledním bodem je žádost, aby kabinet urychlil náběh plnohodnotného fungování e-neschopenky co nejdřív po 1. červenci 2019.

Témata:  hospodářská komora,  vláda,  zaměstnavatelé