Komora poukázala na to, že vláda se v programovém prohlášení zavázala zatraktivnit dohody o provedení práce zejména prostřednictvím snížení odvodového zatížení výdělků. MPSV ale navrhuje administrativně náročnější změny pracovněprávních vztahů, hlavně u dohod o práci konané mimo pracovní poměr a dohod o práci na dálku. Za neseriózní komora považuje to, že ačkoliv se ministerstvo zaštiťuje evropskými směrnicemi, řada jím navrhovaných parametrů dohod, jako je úprava dovolené či příplatků, evropská směrnice neobsahuje.

Zaměstnavatelé se obávají, že novela v praxi zcela smaže rozdíl mezi částečným úvazkem a prací na dohodu, která by tak ztratila smysl. Podle komory se trh práce mění, spolu s tím by naopak měla růst i flexibilita pracovněprávních vztahů. Za flexibilní považuje komora přitom právě práci na dohodu.

Pro odvod sociálního a zdravotního pojištění platí u dohod o provedení práce pravidlo, že do výdělku 10.000 Kč za měsíc neodvádí odvody zaměstnanec ani zaměstnavatel. Tento limit se od roku 2012 nezměnil. Hospodářská komora proto už od loňska doporučuje vládě zvýšit hranici na 15.000 Kč měsíčně, a práci na dohodu tak zatraktivnit. Takovou změnu novela nezavádí.

Novela zákoníku práce vedle dohod nově upravuje i povinnosti zaměstnavatelů u práce z domova, tzv. home office. Komora připouští, že v některých případech je dnešní právní úprava pro práci na dálku kusá a její upřesnění by pomohlo praxi. Navržené změny zákoníku ale podle ní svazují zaměstnavatelům příliš ruce.

Hospodářská komora označila za absurdní navrhované detaily, které bude muset dohoda o home office obsahovat. V případě, že by se ministerská úprava práce z domova přijala do praxe, zaměstnavatelé by museli znovu sjednat řádově několik set tisíc, možná dokonce přes milion dohod o práci na dálku, uveda komora.

Návrh novely rovněž zavádí paušální výši náhrady nákladů vyplácených zaměstnanci na home office. Firmy přitom poukazují na fakt, že pro home office mající mnoho podob nelze nastavit jeden způsob náhrady nákladů paušálně pro všechny případy. Podle komory třeba u zaměstnanců, kteří se o práci z domu dohodnou se zaměstnavatelem a vykonávají ji jen po nevelkou část měsíční pracovní doby, by náhrada nákladů i její výše měly nadále zůstat věcí dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.