Česká ekonomika letos přes vysoké náklady na energie vzroste o 2,4 procenta. Příští rok bude stagnovat a zastaví se průmysl, který obvykle bývá jejím tahounem. I když bude růst cen během příštího roku zpomalovat, vysoká inflace bude charakterizovat celý rok 2023. Vyplývá to z predikce, kterou dnes zveřejnila Hospodářská komora ČR (HK). Jejím předpokladem je stabilita dodávek energií a funkční systém jejich cenových stropů.
Stagnace ekonomiky bude dána podle HK především dvěma protisměrnými faktory, kdy pozitivní příspěvek zahraničního obchodu bude kompenzován změnou stavu zásob. Navzájem se vyruší i nepatrně vyšší spotřeba vlády a naopak nižší spotřeba domácností.
Přes silnou migrační vlnu a propouštění v podnikatelském sektoru v důsledku pokračujících vysokých cen energií a dalších výrobních vstupů bude podle komory pokračovat převis poptávky po pracovní síle nad její nabídkou, včetně strukturálních nerovnováh. Stále napjatá situace na trhu práce povede podle HK k růstu nominálních mezd, reálně se však mzdy sníží. Průměrná inflace klesne z letošních 15,5 procenta na deset procent.
Kompenzační opatření pro podnikatele by mohly být podle predikce kryty novými příjmovými tituly státního rozpočtu. Na druhé straně souběh odvodů z tržních příjmů a daně z neočekávaných zisků může vést k přesunu některých velkých firem do zemí s příznivějším daňovým zatížením. Rizikem je i nižší intenzita a efektivita domácích kompenzačních opatření ve srovnání s očekávanou státní podporou v Německu, dalších členských státech EU, ale i v USA.
"To přes očekávanou spíše konzervativní měnovou politiku nezvýší konkurenceschopnost českého průmyslu a zeslabí jeho investiční možnosti, což přispěje ke stagnaci průmyslu v příštím roce," uvedla komora.
Nejistoty kolem dalšího vývoje české ekonomiky jsou dány nejen otazníky nad dalším vývojem válečného konfliktu na Ukrajině a související dostupností a efektivní cenou energetických vstupů. K tlumení hospodářského vývoje přispěje i reakce podnikatelského sektoru na zavádění klimaticko-energetických plánů EU a na praktické zavádění evropské regulace spojené s udržitelnou správou a řízením společností.
Hospodářská komora při přípravě národohospodářské prognózy využila mimo jiné výstupy z vlastních průzkumů ve své více než 16tisícové členské základně. Poslední letošní průzkum o kondici a očekáváních podnikatelského sektoru ČR se uskutečnilo v první polovině listopadu.
Obdobnou prognózu jako Hospodářská komora zveřejnily v listopadu ministerstvo financí a Česká bankovní asociace (ČBA). Podle ministerstva se ekonomika letos zvýší o 2,4 procenta a příští rok klesne o 0,2 procenta. ČBA pro letošní rok odhaduje nárůst o 2,5 procenta, příští rok podle ní čeká Česko stagnace s růstem HDP o 0,2 procenta. Listopadový odhad pravidelné mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) byl pesimističtější. Podle něj česká ekonomika po letošním nárůstu o 2,3 procenta příští rok klesne, HDP se sníží asi o půl procenta.
Témata: ekonomika, hospodářská komora
Související
1. července 2025 15:45
3. června 2025 20:11
26. května 2025 20:15
8. března 2025 20:22
18. února 2025 9:22
