Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Komora: Podnikatelé nemají dost informací o vládních opatřeních v energetice

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Čeští podnikatelé nemají dostatek informací o státní pomoci ke zmírnění současné energetické krize. Přes 37 procent podniků kvůli tomu nevyužívá některá opatření, na která mají nárok. Uvedla to dnes Hospodářská komora (HK), podle níž je příčinou nedostatečná informační kampaň vlády. Podle průzkumu komory očekává většina firem zhoršení svého hospodářského vývoje v následujícím půlroce.

Podle komory se malá informovanost od vlády týká zejména malých firem, kterým na rozdíl od větších podniků chybí administrativní pracovníci na získávání informací o možnostech vládou zavedené podpory. HK upozorňuje, že pro všechny malé a střední podniky přitom bude od ledna platit zastropování cen elektřiny a plynu. Pro všechny podnikatele pak bude po určitou dobu odpuštěn poplatek na obnovitelné zdroje energie.

"Ke zvýšení informovanost by přispělo, kdyby vláda srozumitelně a včasně komunikovala přijímaná opatření směrem i k podnikatelské veřejnosti. Výsledky šetření totiž ukazují na nedostatky v informovanosti podnikatelů," uvedl ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič. Reakci ministerstva průmyslu a obchodu ČTK shání.

Podnikatelé podle HK po vládě žádají přehlednější informovanost mezi tuzemskými firmami a také představení dlouhodobějšího plánu, jak bude vláda energetickou krizi zmírňovat v roce 2023. "Za situace, aniž byste věděli, na co se můžete alespoň trochu spolehnout, tedy co bude za měsíc, je byznysplán a cenotvorba pro příští období věštěním z křišťálové koule. Stabilizaci v nepřehledné situaci by logicky ocenili i spotřebitelé, aby je nepřekvapovaly prakticky ze dne na den rostoucí ceny," vysvětlil Minčič.

Komora zároveň v průzkumu mezi podnikateli zjišťovala, jaký očekávají další vývoj v příštích šesti měsících. Od září letošního roku výrazně vzrostl počet firem, které zhoršily svůj výhled. Zatímco v září nepříznivý vývoj v následujících měsících předpokládaly dvě pětiny podnikatelů, ke konci listopadu jich je už skoro sedm z deseti. Skoro desetina firem pak vyjádřila obavy, že může do půl roku skončit.

I přes zhoršení situace se nechystá propouštět 58 procent podnikatelů, pokles potu zaměstnanců naopak očekávají hlavně větší firmy. Jde hlavně o podnikatele z cestovního ruchu, restauračních služeb a stavebnictví. Hlavním důvodem je zvýšení nákladů kvůli rostoucím cenám energií, dalším také snížení poptávky. Nabírat zaměstnance podle průzkumu naopak chtějí firmy ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví.

Vláda v říjnu stanovila pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejný sektor cenové stropy na energie, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun. Nyní vláda uvažuje také o zastropování cen i pro velké firmy.

Témata:  hospodářská komora energetika firmy

Související

Aktuálně se děje

15. ledna 2026 5:00

Počasí do konce týdne: Mrazů se zatím nezbavíme, teploty opět klesnou

Předpověď počasí na nadcházející dny nepotěší řidiče ani příznivce slunečného počasí. Dnešek se ponese ve znamení zatažené oblohy a místy se objeví mlhy, které mohou být i mrznoucí. V severní polovině území se očekává déšť, přičemž na severní Moravě hrozí tvorba nebezpečné ledovky. Teploty se budou pohybovat nejčastěji mezi -1 a +4 °C, ale jihozápad Čech a části Slezska se mohou těšit až na 6 °C.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.