Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česká verze Wikipedie nebude fungovat kvůli celoevropské reformě autorského práva

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Radek Sycha, EuroZprávy.cz

Česká verze Wikipedie nebude ve čtvrtek jeden den fungovat. Její editoři tím chtějí protestovat proti chystané celoevropské reformě autorského práva. Podle nich omezí možnost citovat uvedené zdroje, a bude tak složitější zajistit kvalitu obsahu encyklopedie. ČTK o tom dnes informoval předseda spolku Wikimedia Česká republika Vojtěch Dostál. Evropský parlament bude o reformě autorského práva hlasovat na přelomu března a dubna.

Podle pravidel, na kterých se shodli zástupci zemí EU a Evropského parlamentu, budou online platformy typu Google, Facebook nebo právě Wikipedie potřebovat licenci na autorsky chráněná díla, která uživatelé nahrají. Směrnice má též zajistit nárok autorů či interpretů na podíl z licencování či převodu jejich práv.

"Dobrovolní editoři Wikipedie musí uvádět zdroje pro tvrzení, která do encyklopedických hesel přidávají. Jsou to často různé knižní publikace, u žhavých témat ale i webové odkazy, například ze zpravodajských serverů nebo jiných webů. Reforma nám značným způsobem omezí možnost tyto weby citovat," uvedl Dostál. Bez licence bude možné užívat jen velmi krátké úryvky. "Co pod tyto úryvky spadá, nikdo ale nevysvětlil," podotkl Dostál.

Děkuji wikipedistům za odvahu. Plně podporuji jejich návrh blackoutu @Wikipedie 21.3., který pomůže upozornit na škodlivost článků 11 a 13 směrnice o copyrightu, a srdečně je i veřejnost zvu na demonstrace pořádané příští sobotu 23.3. po celé Evropě. https://t.co/UHaklir3h3

— Marcel Kolaja (@PiratKolaja) 15. března 2019

Unie vydavatelů už dříve uvedla, že se nová pravidla nebudou týkat nekomerčního užití. Občané si tak podle ní nadále budou moci mezi sebou obsah tisku a citace z něj volně sdílet. Digitální platformy však nebudou moci nadále zcela bezplatně používat úryvky z obsahu produkovaného vydavateli.

Terčem kritiky se stala také povinnost internetových platforem řešit, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva. Podle Dostála hrozí to, že internetové společnosti budou radši blokovat nahrávání části obsahu, než aby složitě ověřovaly autorství. Automatické programy na kontrolu obsahu jsou navíc drahé a jejich chybovost je vysoká. "Ve výsledku tak tato změna může vést k filtrování nahrávání a omezení svobody na internetu. Méně informací se dostane na síť a méně jich bude k dispozici editorům Wikipedie," uvedl Dostál.

Unijní státy včetně Česka žádaly v této věci výjimky pro malé firmy, pro které by postihy mohly být likvidační. Povinnost se tak podle kompromisní verze nemá týkat společností mladších tří let s ročním obratem méně než deset milionů eur (258 milionů Kč) a méně než pěti miliony uživatelů měsíčně.

Zástupci české Wikipedie považují chystané změny za velmi závažné, a proto 21. března encyklopedii poprvé na den vypnou. "Víme, že to je pro čtenáře nepříjemné, ale něco mnohem horšího může být realitou v případě, že uvedená směrnice bude v předložené podobě schválena a začne platit," dodal Dostál. Očekává, že se k protestu připojí i německá mutace a další jazykové verze. Už loni v létě zablokovala své stránky na protest například italská Wikipedie.

Témata:  Wikipedia autorská práva internet Česká republika

Související

Aktuálně se děje

5. července 2026 20:09

Zpověď Radka Bangy: Zpěvák promluvil o strachu a domácím násilí. Nesmysl, vše bylo jinak, tvrdí Patrik

Dokument Láska nebolí přinesl další osobní zpověď zpěváka Radka Bangy. Frontman kapely Gipsy.cz v něm otevřeně mluví o strachu a domácím násilí, které podle svých slov zažíval v dětství, i o vztahu se svým otcem. Tato bolestivá kapitola však vyvolala nečekanou odpověď přímo z jeho rodiny.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Příspěvek na bydlení v číslech. Česko stojí desítky milionů denně

Jen za jediný měsíc, květen 2026, vyplatil stát na příspěvku na bydlení téměř 1,8 miliardy korun. To představuje zhruba 60 milionů korun denně pro přibližně 261,7 tisíce domácností. Trend navazuje na rok 2025, kdy stát na příspěvek na bydlení vyplatil 23,5 miliardy korun. Jen za prvních pět měsíců letošního roku dosáhly výdaje dalších 9,2 miliardy korun. Současně stát postupně zavádí superdávku, která slučuje čtyři dosavadní sociální dávky včetně příspěvku na bydlení.