Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čechy ekonomika netrápí. Nejvíc se bojí něčeho jiného

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Jako největší hrozby pro Evropu Češi nejčastěji označují migraci a islámské radikály, mnohem méně jich jmenuje ekonomické problémy, Rusko nebo klimatické změny. Takové jsou výsledky nového šetření Evropské rady pro mezinárodní vztahy (ECFR), které mapovalo nálady voličů ve 14 zemích Evropské unie. I v průměru všech států byly na prvních dvou místech migrace a islamisté, podrobnější dotazování však ukázalo, že na rozdíl od ČR v některých zemích panují větší obavy z emigrace nežli z přistěhovalců.

V průzkumu, který na začátku roku provedla agentura YouGov, označila za "jedinou největší hrozbu" islámské radikály čtvrtina českých respondentů, migrace byla v těsném závěsu. V rámci 14 zkoumaných států je podle ECFR u Čechů vůbec nejčastější názor, že migrace ovlivnila mzdy a pracovní trh. Přes 80 procent českých voličů údajně požaduje lepší ochranu vnějších hranic unie a skoro 70 procent z nich má za to, že migrace má negativní dopad na "identitu a kulturu země".

I v dalších zemích, například v Maďarsku, Francii či v Itálii, byla migrace označována za klíčový problém poměrně často, islámský radikalismus pak byl v průměru všech zemí nejčastěji jmenovanou hrozbou. Ne ve všech zemích jsou ale rizika migrace vnímána stejně. Zatímco v Česku podobně jako ve skandinávských zemích nebo v Nizozemsku výrazně převažovalo znepokojení nad přistěhovalci, v Rumunsku, Španělsku, ale i v Itálii a Maďarsku byla situace opačná. V jihoevropských státech se dokonce většina respondentů vyslovila ve prospěch regulování emigrace.

Když v průzkumu Češi mohli jmenovat ne jen jednu, ale více hrozeb pro svou zemi, za klíčovou označili nejčastěji kromě imigrace také korupci. Ke stavu svého národního hospodářství jsou Češi podle průzkumu spíše lhostejní. Téměř 70 procent se jich nicméně domnívá, že velké firmy běžné lidi využívají. Téměř 80 procent dotázaných českých voličů by si také přálo, aby zločinci dostávali přísnější tresty.

Podle výzkumníků z ECFR svědčí výsledky šetření o tom, že migrace nebude pro voliče v nadcházejících evropských volbách zásadním tématem. "Migrace se od uprchlické krize roku 2015 tvrdohlavě drží na vrchu evropské politické agendy. Tato otázka zabírala v posledních letech velkou část téměř každé vrcholné schůzky. Možná by neměla," uvedla analytička Susi Dennisonová.

Šéf ECFR Mark Leonhard označuje za velké překvapení odpovědi týkající se boje proti klimatickým změnám. Ačkoli se v rámci výzkumu v žádné zemi nedostaly na seznamu vnímaných hrozeb na první místo, podrobné šetření prý ukázalo jasnou podporu pro ekologickou politiku. Téměř ve všech zkoumaných zemích si většina dotázaných myslí, že ochrana přírodního prostředí by měla mít prioritu před ekonomickým růstem. V Česku toto stanovisko podpořilo 62 procent účastníků studie.

Témata:  Češi uprchlíci terorismus

Související

Aktuálně se děje

22. května 2026 12:28

Co by se nemělo odkládat? Simona Stašová vám dobře poradí

Jiřina Bohdalová byla v květnu středem pozornosti, protože měla půlkulaté 95. narozeniny. Ke gratulantům logicky patřila i její dcera Simona Stašová, která se i po 71 letech, co tady je, má se svou slavnou matkou stále o čem bavit. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Policie ČR, ilustrační foto

Brněnský pochod smrti si připomínají stovky lidí. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům

V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.