reklama

"Nejsou tak silné, jak to navenek vypadá. A nemyslím si, aspoň z české strany, že by dosáhly nějakého výrazného výsledku," řekl Kubera. Dodal, že Sobotka se o to zajímal.

Do evropských voleb se přihlásily v Česku čtyři desítky uskupení. Kromě devíti sněmovních stran mezi ně patří také mnohá nově vzniklá hnutí, z nichž některá jsou výrazně protievropsky zaměřená.

Podle průzkumů by si ale křesla europoslanců měla rozdělit sněmovní uskupení včetně KSČM a hnutí SPD Tomia Okamury, které se vůči EU výrazně vymezuje. Při volbách před pěti lety výraznějšího úspěchu dosáhli protibruselsky ladění Svobodní, získali ale jen jeden mandát.

Kubera se Sobotkou probírali možnost rozšíření EU o další balkánské státy, tedy Srbsko, Albánii a Makedonii. "Pro Rakousko je to ještě klíčovější problém než pro nás, ale pro nás také. Protože když se ho (Balkánu) nechopíme my, tak se ho chopí někdo jiný," uvedl Kubera.

O tomto tématu diskutoval Sobotka i v pondělí s předsedou české Sněmovny Radkem Vondráčkem. Země západního Balkánu jsou podle šéfa rakouského parlamentu pod různými vlivy, ze strany Ruska, Turecka, Číny, případně Saúdské Arábie.

"Ale stále je pravda, že největším investorem je Evropská unie. Proto musíme podporovat nadšení tamního obyvatelstva pro Evropskou unii a nesmíme ho odradit, nebo dokonce otrávit svým nezájmem. Musíme těmto zemím jasně ukázat, že cesta právního státu a demokracie má jasnou perspektivu," uvedl v pondělí Sobotka.

Pro čistě bilaterální témata, mezi něž tradičně patří dobudování dálničního propojení mezi Českem a Rakouskem, podle Kubery příliš prostor při jednání nebyl.

Loading...

3 komentáře (Poslední 03.04. 17:27) Napište svůj názor

reklama