reklama

Hnutí ANO, jehož je Babiš předsedou, získalo ve volbách 21,2%, Ačkoliv Babiš to označil za úspěch, podle politologů menší zisk hlasů než v parlamentních volbách lze označit spíše za neúspěch, protože Babiš nedokázal i přes rozsáhlou kampaň dostatečně zmobilizovat své voliče.

Ještě hůře dopadly volby do Evropského parlamentu pro jeho koaličního partnera, ČSSD, které ztratilo všechny svá křesla. Jen o málo lépe si vedli komunisté, kteří platí za tichého společníka vlády. Ty získali jen jedno křeslo, ztratili tedy v porovnání s předchozími volbami dvě.

Podle Kmenty se většinou vládní strany snaží, aby v evropských volbách obhájily své zájmy. Kmenta je přesvědčen, že vládní strany v tom propadly a to je i velký neúspěch Babiše. „Pro něj by byl úspěch, kdyby měl 30,40%,“ podotýká Kmenta.

„Musí být celkově nešťastný, že investuje stamiliony korun do toho, aby v politickém světě dosedl na piedestal, kde bude mít největší vliv a moc, ale neustále jde v podstatě dolů,“ dodal.

Kmenta nicméně odmítl komentovat to, zda-li se to promítne i do parlamentních voleb. Poukázal na to, že v těch dochází k větší mobilizaci a větší emoční vyhrocenosti, kdy může čistě společenská atmosféra být tím, co ovlivní to, jak dopadnou. „My si můžeme dneska říkat, že to dopadne pro ANO blbě, ale oni zase vyvolají něco jako aféra lithium a zase na sebe nabalí protestní hlasy“, poukazuje novinář.

Podle Kmenty výsledky letošních eurovoleb mohou být pro Babiše začátkem zvažování, že jednou v politice skončí. „Myslím, že on tak nějak musí cítit, že se mu ta politická mise úplně nedaří,“ myslí si novinář, podle něhož Babišovy úspěchy v politice jsou dány hlavně neschopností jeho politických oponentů.

Ještě před svým úplným koncem v politice by však Babiš mohlo se chtít stát prezidentem. Podle Kmenty je to jeho dlouhodobý horizont. Že se na to připravuje, má naznačovat to, že se pokouší o jakousi delegací pravomocí na současnou ministryni financí Alenu Schillerovou a na nového ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, kterého Babiš po jeho vstupu do vlády jmenoval vicepremiérem, což v případě takového volebního nováčka je „trošku neobvyklý.“

Kmenta neskrývá, že mu premiér není příliš sympatický. Vyčítá mu, že svými nákupy médií a celkovým stylem mediální prezentace přispěl k tomu, že společnost „zblbla“, tj. že slepě přijímá jeho politické proklamace. „Já doufám, že více jak osm let tady nebude Andrej Babiš jako vrcholný politik, jako premiér,“ řekl Kmenta, který z Mladé fronty odešel poté, co jí v roce 2013 koupil Babiš.Na odchodu mu do očí řekl, že je kmotr.

Novinář se v současnosti zabývá jinou „velkou kapacitou současné politické scény“, kterou je prezident Miloš Zeman. Kmenta o něm píše knihu, přičemž přiznává, že je pro něj náročnější než psát „o oligarchovi Babišovi a o různých vraždách mafiánů, Mrázka nebo Krejčíře“. Jedním z důvodů je to, že prezident měl často lhát a není se se tedy u něj o co opřít.

Kniha však nemá být „mapováním lží Miloše Zemana“, protože to „by bylo moc jednoduchý“. Má se jednat o průnik o mysli hlavy státu. „Jemu nemůžete rozumět. Já si myslím, že on nedokáže rozumět ani sám sobě,“ tvrdí držitel ceny Ferdinanda Peroutky.

Loading...

0 komentářů Napište svůj názor

reklama