reklama

Podle mluvčí ministerstva dopravy Lenky Rezkové jde v tuto chvíli pouze o návrh na zvýšení maximálního cenového limitu dálniční známky v zákoně, což by umožnilo změnu výše poplatku do budoucna. Zatím to tedy neznamená faktické navýšení cen, o tom by se rozhodovalo podle aktuální situace později.

Zdražit by podle návrhu mohly i krátkodobé kupony. Za měsíční známku by mohli motoristé zaplatit 600 korun, tedy o 160 korun více než v současnosti. Za desetidenní by pak místo současných 310 korun nově platili 400 korun. Návrh vedle sněmovny musí schválit také vláda. S navýšením cen za známky počítá i ministerstvo financí ve svém návrhu státního rozpočtu. Zvýšení cen by mělo navýšit příjmy z dálničních známek zhruba o dvě miliardy korun.

V novém systému bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Platby, které budou vázány na registrační značku vozidla, zaznamená informační systém Státního fondu dopravní infrastruktury. Kontrolovat se budou prostřednictvím kamer, k prověrkám by mohly sloužit i nynější mýtné brány. Systém by mohl do budoucna umožnit rovněž takzvané krajské dálniční známky.

Ministerstvo dopravy si od elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně. Zároveň by se měly snížit provozní náklady až o 120 milionů korun za rok. Stejnou motivaci ke zvýšení ceny roční známky měl i Kolovratník. Vláda ovšem nechala cenu známky beze změny.

Předloha by také od dálničních poplatků osvobodila některá vozidla na alternativní pohon, další by zvýhodnila. Zdarma by po dálnicích jezdila auta na elektrickou energii nebo vodík, případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za poloviční sazby by měla jezdit auta na zemní plyn a biometan.

Vozidla na zkapalněný ropný plyn novela nezvýhodňuje a někteří poslanci včetně Vojtěcha Munzara (ODS) to navrhli zrušit, přestože nezískali podporu v hospodářském výboru dolní komory. Ministerstvo dopravy k tomu již dříve uvedlo, že vozidel na LPG je tolik, že jejich zvýhodnění by výrazně zasáhlo do příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury.

V Česku je registrováno asi 1300 vozidel na elektřinu, což by nyní mělo zanedbatelné následky pro výběr z dálničních poplatků. Počet elektromobilů by se měl ale podle představ státu zvyšovat. Podle odhadu ministerstva dopravy bude v roce 2020 v Česku asi 17.000 vozidel na elektřinu. Automobilů na plyn je evidováno asi 18.000, počet by mohl vzrůst na 50.000.

Ceny dálničních známek v Česku patří v Evropě k průměru. Z okolních zemí jsou levnější na Slovensku, kde desetidenní kupon vyjde na deset eur (zhruba 256 korun), měsíční na 14 eur (359 korun) a roční je za 50 eur (1282 korun). V Rakousku si motoristé více připlatí za roční známku, která stojí 89,20 eur (asi 2283 korun), desetidenní je naopak levnější, když stojí 9,20 eur (asi 236 korun). V Německu mohou motoristé s osobními vozy jezdit zdarma. V Polsku pak jsou poplatky vypočítávány podle skutečně ujeté vzdálenosti.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun ročně platí motoristé od roku 2012. Stát loni za prodej kuponů získal více než pět miliard korun, zhruba stejně jako předloni.

1 komentář (Poslední 21.06. 05:54) Napište svůj názor

reklama