Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi nechápou, co všechno se dá získat a vytěžit z Evropské unie, říká Grygar

Jiří Grygar (foto: Luděk Kovář, CC BY-SA 3.0)
Jiří Grygar (foto: Luděk Kovář, CC BY-SA 3.0)
Foto: Wikimedia Commons

Praha - Češi si podle astrofyzika Jiřího Grygara neuvědomují, co ještě mohou vytěžit ze svého členství v Evropské unii a co již získali.

EU je podle něj pro Českou republiku daleko důležitější než pro Velkou Británii, ačkoliv případného odchodu z evropského společenství mohou později Britové litovat, řekl dnes Grygar v rozhovoru s ČTK. Pokud by se Česko rozhodlo odejít z EU, byla by to jeho národní sebevražda a národ by vyhynul, myslí si. Podobné prohlášení napsal nedávno i pro server reflex.cz. Od té doby prý dostává spoustu nenávistných emailů.

Češi jsou euroskeptičtí dlouhodobě, ačkoliv o vstup do unie dlouho usilovali. "Jenom pořád brbláme a ještě máme takové řeči, jako kdyby to byla nějaká cizí unie. Lidé si myslí, že jsme jako protektorát nebo kolonie Evropské unie, to je přece absolutní nesmysl. My se můžeme podílet na řízení EU pozitivně tím, že naši europoslanci tam budou ku prospěchu pracovat," uvedl osmdesátiletý uznávaný astrofyzik.

Pro Grygara je nepochopitelné, že Češi po tolika negativních historických zkušenostech se s EU neztotožňují a naopak si myslí, že jako národ s pouhými deseti miliony obyvateli si mohou určovat vlastní a zcela nezávislou politiku. "Zejména při malé úrovni našeho politického života," poznamenal. Jako vědec se cítí být součástí mezinárodních společenství, pracovně se schází s lidmi z různých států světa a vnímá, jaká je výhoda, když se státy spojí a pracují na společném cíli.

Témata:  EU Jiří Grygar

Související

Aktuálně se děje

19. září 2025 13:27

Lidé jsou hloupí, napsal v dopise. Poslední slova T. G. Masaryka ale v obálce nebyla

Jak už server Globe24.cz informoval, dnes v deset hodin dopoledne začal na zámku v Lánech dlouho očekávaný ceremoniál k otevření obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Historici za účasti prezidenta Petra Pavla ji otevřeli přesně dvacet let poté, co ji Masarykův tajemník Jan Sum uložil do Národního archivu s datem otevření na dnešní den. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy