V želivském klášteře se dnes konala mše za oběti komunistické zvůle. Královéhradecký biskup Jan Vokál v ním mimo jiné vyzdvihl jméno číhošťského faráře Josefa Toufara. Jeho postoj k pravdě je podle něho v rozporu s dnešní snahou mocných relativizovat ji. Toufar zemřel před 70 lety po útrapách způsobených Státní bezpečností. Patří mezi nejznámější oběti tažení československých komunistů proti katolické církvi. Mše byla součástí dvoudenní konference věnované Toufarovi.
"Stále přitahuje pozornost, nejen tím finále života, svým mučednictvím, vraždou příslušníky Státní bezpečnosti, ale také svým životním příběhem, osudem, otevřeným životem, kněžstvím. Byl to člověk velice laskavý, srdečný a plný humoru, který nestavěl hranice mezi lidmi, to je velice cenné," řekl Miloš Doležal, spisovatel a badatel, který se páteru Toufarovi dlouhodobě věnuje.
Program konference, která začala v pátek dopoledne, ukončí odpolední varhanní koncert Petra Žáka.
Farář Toufar byl v prosinci 1949 zatčen kvůli události, kterou komunistická propaganda označila za spiknutí církve řízené z Vatikánu. Číhošťský zázrak, při kterém se pohyboval křížek na oltáři v kostele v Číhošti na Havlíčkobrodsku, nebyl nikdy zcela objasněn. Toufar kvůli brutálnímu zacházení při výsleších zemřel 25. února 1950. Perzekuce se dotkla i faráře a Toufarova přítele Václava Slavíčka nebo sekretáře číhošťské farnosti Jana Zmrhala. Spolu s dalšími oběťmi kauzy je připomněla jedna z přednášek konference.
Podle Doležala není příběh číhošťského zázraku ani po 70 letech do detailu popsán. "Pořád se odkrývají nové roviny toho příběhu, a nejen příběhu Josefa Toufara, ale i dalších lidí, kteří byli v souvislosti s číhošťskou kauzou zatčeni, uneseni, mučeni a souzeni v 50. letech," řekl Doležal. Podle něho to byly desítky lidí, od přátel po učitele náboženství z celé republiky, kteří se za Toufara veřejně postavili.
Josef Toufar se narodil 14. července 1902 v Arnolci na Jihlavsku. Na kněze byl vysvěcen až ve svých 38 letech. Jako farář působil nejprve v dnes už zaniklé obci Zahrádka v Posázaví, v roce 1948 byl přeložen do Číhošti.
V dubnu 2013 dala Česká biskupská konference souhlas k Toufarově blahořečení. Podle biskupa Vokála je ale celý proces teprve na začátku a může trvat i desetiletí.
Želivský klášter komunisté zrušili v roce 1950, následujících šest let v něm byl internační tábor, kde bylo zadržování 464 duchovních z Čech, Moravy a Slovenska. Od roku 1957 v něm byla psychiatrická léčebna. Premonstráti se mohli vrátit počátkem 90. let.
Témata: Josef Toufar, komunismus, církev
Související
15. prosince 2019 20:09
11. prosince 2016 17:03
