Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bojar odešel po kauze Sykové z motolské nemocnice

Eva Syková, Autor: Martin Vlček, Kancelář Senátu
Eva Syková, Autor: Martin Vlček, Kancelář Senátu
Foto: Wikimedia Commons

Praha - Lékaři z Fakultní nemocnice v Motole neporušili předpisy při experimentální léčbě amyotrofické laterální sklerózy (ALS) a nemocnice nepochybila. Vyplývá to ze závěrů interního šetření klinické studie, které nemocnice zveřejnila na svém webu.

Neurolog Martin Bojar však po mediální kauze kolem výzkumu kmenových buněk na vlastní žádost požádal o ukončení zaměstnaneckého poměru v nemocnici. Celou věc momentálně vyšetřuje policie, proto se nemocnice zdrží dalších komentářů, řekla dnes ČTK mluvčí Pavlína Danková.

Kauzu odstartovala reportáž České televize. Podle ní spolupracovníci senátorky a vědkyně Evy Sykové, bývalé šéfky Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, brali od některých pacientů se smrtelnou nemocí ALS za experimentální léčbu kmenovými buňkami 150.000 korun. Účast v klinické studii přitom má být ze zákona bezplatná. Syková se kvůli tomu vzdala řady funkcí, trvá ale stále na tom, že nic nezákonného neudělala.

"Z dostupných dokumentů nevyplývá, že by zařazení pacientů Fakultní nemocnice v Motole do klinické studie bylo podmíněno poskytnutím finančního daru spolku Buněčná terapie, a to žádným z lékařů FN Motol," uvedlo vedení nemocnice ve svém stanovisku. Podle šetření neexistují žádné konkrétní důkazy, že zkoušející lékaři při provádění klinického hodnocení bezpečnosti a účinnosti podání kmenových buněk u pacientů s ALS, kteří byli zařazeni do klinické studie ve FN Motol, porušili platné předpisy.

Bojar, který měl v nemocnici třetinový úvazek, odmítl, že se "jakýmkoliv způsobem obohatil na úkor pacientů, či podmiňoval účast ve studii finančním darem.

Témata:  Fakultní nemocnice v Motole (FNM) lékaři Eva Syková

Související

Aktuálně se děje

17. září 2025 9:06

Dominik Duka odsloužil mši za Kirka. Přišla kritika, kardinál reaguje

Celým světem v minulém týdnu otřásla vražda aktivisty Charlieho Kirka. Zpráva rezonovala i v Česku, kde padlo rozhodnutí o konání zádušní mše. Sloužil ji kardinál Dominik Duka, akce se nicméně stala terčem kritiky. Podle Duky bylo důležité upozornit, že lidé se k sobě nemohou takhle chovat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy