ANO ztrácí, může za to Čapí hnízdo, naopak ODS a komunisté posilují

I přesto, že je i v březnu vedoucí stranou hnutí ANO (22,5 %), oproti únoru ztratilo 1,8 % svých voličů. Tato ztráta může souviset z kauzou „Čapí hnízdo" ministra financí, vicepremiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Zda se jedná pouze o momentální reakci voličů, či o trend poklesu zájmu o tuto stranu, bude bezpochyby souviset s dalšími událostmi kolem kauzy „Čapí hnízdo", ale i s reakcemi a výstupy Andreje Babiše.

Ke stejnému poklesu voličského zájmu došlo i u druhé ČSSD (19,4 %), která doplácí jak na dlouhodobě nečitelný postoj premiéra a předsedy sociální demokracie Bohuslava Sobotky k uprchlické problematice. Stejně tak se však může jednat i o voličskou reakci na chování ČSSD ve věci návrhu zákona o střetu zájmu.

Dění kolem ČSSD a Andreje Babiše pak může mít za následek i aktuálně velice nízký zájem o účast ve sněmovních volbách, který se aktuálně propadl na účast 50,9 % voličů.

Na dění kolem dvou nejsilnějších vládních stran aktuálně vydělává KSČM, která s aktuálním ziskem 14,7 % hlasů oproti únoru posílila o 1,6 procentního bodu.

Nadále na sestupu je oproti minulému měsíci TOP 09, kterou by aktuálně volilo 5,9 % voličů. Voličský elektorát TOP 09 tak nadále prochází zásadní proměnu, která je dána jak odchodem Karla Schwarzenberga z čela strany, tak i výraznou pro uprchlickou rétorikou obou nejvýraznějších osobností TOP 09.

Pokles voličského zájmu TOP 09, ale v důsledku kauzy „Čapí hnízdo" i hnutí ANO, přináší kladné body nadále ODS, která si oproti minulému měsíci polepšila o dalších tři desetiny procentního bodu a aktuálně se těší přízni 10,9 % voličů. ODS tak po dlouhé době pozvolna přebírá pozici nejsilnější pravicové strany. Znovuoživení zájmu o ODS může být dán i poptávkou pravicových voličů po opět silné a stabilní pravicové straně, o něž je na naší domácí politické scéně nouze.

Pokles voličské zájmu je patrný oproti únoru i u KDU-ČSL, která s aktuálním ziskem 5,7 % hlasů ztratila oproti únoru pět desetin procentního bodu.

Poslední stranou, která by v březnu zasedla do poslaneckých lavic, je nově Úsvit-NK s aktuálním ziskem 5,1 % hlasů. Strana Úsvit-NK získává voličský zájem díky proti uprchlické rétorice. S přihlédnutím ke statistické odchylce je nutné říci, že se tato strana pohybuje na pětiprocentní hranici, jejíž dosažení je nutné pro vstupem do Poslanecké sněmovny. K aktuálnímu pětiprocentnímu zisku strany Úsvit-NK se bezpochyby podílí i nízká voličská účast.

Jiná politická strana či hnutí by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici. K pětiprocentní hranici se s aktuální podporou 4,3 % voličů blíží Svobodní, kteří nadále mírně posilují a jsou pro pravicové voliče jistou alternativou na pravicovém spektru. Nad tříprocentní hranicí se pak s aktuálním ziskem 3,4 % drží SPD Tomia Okamury a Piráti se aktuálně těší přízni 3,2 % voličů.

Témata:  volební preference,  průzkumy