ROZHOVOR - Pokus o vojenský puč, za kterým stojí část turecké armády, v pátek nevyšel. Místo toho teď tamní prezident Recep Tayyip Erdoğan ve velkém zatýká a vyhazuje. Jak se ale situace promítne do vztahů s Evropou a Českou republikou. A má nějaký vliv na migrační krizi? Na to se server EuroZprávy.cz ptal lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského.
Co podle Vás stojí za pokusem o vojenský převrat v Turecku?
Myslím, že je to dlouhodobá frustrace z toho, kam se dnešní Turecko řítí. Tato země měla obrovský potenciál a neskutečně se ekonomicky zvedla. Bohužel v posledních letech zažívá poměrně radikální politické změny s cílem upevnit moc do rukou jednoho muže a tím je prezident Erdogan.
Recep Tayyip Erdogan označil za strůjce nezdařeného pokusu o převrat v Turecku muslimského duchovního Fethullaha Gülena, který Erdogana přirovnal k Hitlerovi. Nejsou to silná slova?
Erdogan a jeho ministři sice opakovaně označili Gülena za strůjce pokusu o převrat, ale nepředložili žádný důkaz. Proto předpokládám, že je to takové politicko-rétorické cvičení.
V sobotu ráno příznivci Erdoganova režimu zlynčovali vojáky v ulicích a jednomu údajně uřízli hlavu. O čem to vypovídá?
Možná bychom měli nejdříve říci, že někteří vojáci stříleli do lidí a pak byli zlynčováni. Ale to nic nemění na tom, že osobně to považuji za nepřijatelné excesy, ke kterým vůbec nemělo dojít. Pamatuji si, jak mi babička říkala, jak v květnu 1945 se věšeli lidé na náměstích na stromy s nápisy „zrádce". Později se u mnohých zjistilo, že došlo k omylu. Lidský život nikdo nevrátí. A lidé by měli opravdu vždy zachovat chladnou hlavu.
Během jednoho dne došlo v reakci na pokus o puč k 6000 zatčení. Nejde spíše o likvidaci politické konkurence?
Ano, už to kritizovala francouzská diplomacie. Celý postup zavání obrovskými politickými čistkami a to je podle mě naprosto špatně.
Mohli být do armádního převratu zapojeni i soudci nebo jiné politické složky?
Vypadá to, že nebyly. Pokud by byly, tak by byl převrat dokonán. Takto ale nevyšel. Není to jen o tom, převzít moc, ale následně stát řídit. A tady to někdo buď nedomyslel, nebo pořádně zpackal. Proto porážka puče byla naprosto zasloužená.
Je po událostech, které se v Turecku odehrály během posledních dní, reálné uvažovat o možnosti, že by Turecko vstoupilo do EU?
Myslím, že i bez ohledu na tyto události, je členství Turecka v Evropské unii nemožné.
Ohrozily události posledních dní zbytek Evropy?
Neohrozily, ale připomněli jí důrazné varování křehkosti míru a stability, který si musíme naprosto vážit.
Změní se po posledních událostech vztahy mezi Tureckem a Českou republikou?
Myslím, že ne. Česká republika má dlouhodobě s Tureckem velmi dobré vztahy jak v oblasti ekonomické, tak především v oblasti diplomatické. Nicméně pokud by byly soustavně porušovány lidská práva, tak bychom na to museli reagovat.
Turecko se stále častěji stává terčem islámských radikálů. Může na tom pokus o puč něco změnit?
Určitě ano. Myslím, že tureckému prezidentovi došlo řada věcí. Tou první je, že armáda nebude tolerovat jakoukoliv podporu islamistických skupin, které pak ohrožují bezpečnost země. A tou druhou je posílení moci současného prezidenta a jeho boj s různými odbojnými skupinami. Ty určitě teď nebude Erdogan šetřit.
Turecko jako vstupní brána do Evropy také na svém území poskytuje prostor milionům migrantů. Může se pokus o převrat promítnout do uprchlické krize?
V současné době to tak nevypadá, nicméně uvidíme. Proto je nutné s Turky intenzivně jednat a nenechat tam žádnou možnost toho, že se budou události z minulého roku opakovat.
Témata: Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), rozhovor
Související
14. června 2023 9:59
21. dubna 2022 13:47
6. dubna 2022 18:48
16. ledna 2021 14:49
10. ledna 2021 11:08
24. prosince 2020 21:01