S novou americkou administrativou pak dosud nebyly ve větším rozsahu kontakty zahájeny, ale je zájem o jejich rozvoj, sdělili ČTK analytici z Asociace pro mezinárodní otázky, kteří se podílejí na publikaci Agenda pro českou zahraniční politiku 2021.

Česká reakce na důvodné podezření bezpečnostních složek, že do ničivého výbuchu muničního areálu ve Vrběticích byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby, měla být podle analytiků předem lépe koordinovaná a i následně precizněji komunikovaná. Přinesla ale pozitivní výsledek v omezení prostoru pro ruské zpravodajské operace na českém území.

"Odmítnutím odpovědnosti a dalšími eskalacemi posunula Moskva česko-ruské vztahy pod bod mrazu. Zastavily se úvahy o možném nákupu ruských vakcín (proti covidu-19) a nerealistickou se stala i možnost zapojení ruských dodavatelů do rozvoje české jaderné energetiky," uvedl Pavel Havlíček.

Přes angažmá prezidenta Miloše Zemana se pak podle analytiků nedaří pěstovat vztahy s Čínou. K vyostření došlo kvůli loňské cestě předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan. "Přehodnocování vzájemných vztahů je příležitostně doprovázeno (marným) hledáním pozitivních dopadů obrovských investic politického kapitálu do této relace, ke kterému ze strany zejména některých českých politických představitelů - s prezidentem na prvním místě - došlo," poznamenala Pavlína Janebová.

Pandemická situace nepřinesla prostor pro oživení ve vztazích se Spojenými státy. Česko stejně jako celá Evropa podle analytiků vkládá naděje do spolupráce s administrativou prezidenta Joea Bidena. ČR ale nemá příliš co nabídnout v tématech, jako jsou investice do vlastní obrany, iniciativa Trojmoří nebo globální změna klimatu.

"Možnou pozitivní agendu do budoucna naopak nadále představuje otázka regulace a zabezpečení sítí 5G, ve které si Česko určitou pozici v minulosti vybudovalo a mělo by na ní navázat," uvedl Vít Dostál.

Česká zahraniční politika obecně je podle odborníků bez kondice a elánu, její vedení je fragmentované a chybí silnější vedení. Pokračují spory mezi Pražským hradem, Strakovou akademií a Černínským palácem, které vyvrcholily letošním odvoláním ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD). V tomto případě šlo ale i o vnitrostranické spory.

V poslední době má na zahraniční politiku ČR vliv i předvolební atmosféra. Podle analytiků se svět a EU pro část politického spektra staly záminkou pro zisk politických bodů strašením. Zmínili například návrat tématu migrace do rétoriky premiéra Andreje Babiše (ANO) nebo rámování společných evropských klimatických iniciativ jako cest k jistému úpadku českého hospodářství.

Dalo se najít jen několik případů snahy o posílení dialogu. Odborníci mezi ně řadí kulaté stoly se zástupci sněmovních stran ohledně vztahů s Ruskem a blížícího se českého předsednictví v Radě EU, které pořádal ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Aktivní byly i parlamentní výbory.

"V neposlední řadě je důležité připomenout, že s propadem důvěryhodnosti se bohužel musela srovnávat česká zahraniční služba. Uškodilo jí odhalení komunikace dokládající, že k získávání některých diplomatických postů docházelo na základě přímluv a politických tlaků, namísto profesní odbornosti, nebo návraty osob s pochybnou minulostí do Černínského paláce," dodali odborníci.