K novele o snížení zdravotních plateb státu za děti, studenty, důchodce nebo nezaměstnané na zbytek roku má ale řadu výhrad a hodlá na plénu argumentovat dlouhou dobu.
"Naše vláda navyšovala peníze, protože byly velmi vysoké náklady kvůli covidu. Nechtěli jsme, aby zdravotní péče byla jakkoli omezována nebo limitována," řekla Schillerová.
Snížením úhrad do veřejného zdravotního pojištění chce stát ušetřit v letošním rozpočtu 14 miliard korun. Nová částka je navržena tak, aby stát za celý letošek odvedl do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni.
Opoziční představitelé podobně jako prezident, který novelu vetoval, tvrdí, že nižší platby mohou ohrozit kvalitu a dostupnost péče. Vládní činitelé takové obavy opakovaně odmítli. Zástupci koalice včetně ministrů zdravotnictví a financí předpokládají, že Sněmovna Zemanův postoj přehlasuje. Potřeba je k tomu nejméně 101 poslaneckých hlasů, koalice jich má v plném složení 108.
Podle Schillerové se ale vysoká inflace projevuje i ve zdravotnictví - rostou ceny léků, lékařských úkonů, energií, rostou platy. Rezervy zdravotních pojišťoven tím podle ní budou velmi rychle ztenčené. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před několika týdny napsal, že veřejné zdravotní pojištění mělo v prvním pololetí zisk šest miliard korun a zůstatky na účtech téměř 60 miliard.
Místopředseda klubu a hnutí ANO Karel Havlíček chce na dnešní jednání zařadit bod k diskusi nad zastropováním cen energií. Je podle něj jediným řešením energetické krize. Považuje za nezbytné prodiskutovat možné varianty, i to, jak se postavit k energetické společnosti ČEZ, zda by měl stát vykoupit akcie minoritních akcionářů. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií, zbytek mají minoritní akcionáři. Kabinet by se podle Havlíčka měl zamyslet nad tím, zda by se Česko nemělo stáhnout z burzy v Lipsku.
