Atentát na Heydricha připomněla po 80 letech rekonstrukce útoku

Vzpomínkovou akci v Libni zahájil v 9:30 přelet britského stíhacího letounu typu Hawker Hurricane, s nímž bojovali piloti 310. československé perutě v britské Royal Air Force (RAF).

Po skončení rekonstrukce nad Libní proletěla trojice bitevních vrtulníků Mi-24. Následoval vzpomínkový akt u památníku Anthropoid s pokládáním věnců, kterého se zúčastnila šéfka britské diplomacie Liz Trussová a její český protějšek Jan Lipavský (Piráti), ministři obrany Česka a Slovenska Jana Černochová (ODS) a Jaroslav Naď, zástupci armády, Prahy, osmé městské části či velvyslanci několika států.

Před pietou zazněla skotská hudba jako připomínka toho, že Gabčík a Kubiš před výsadkem v protektorátu absolvovali výcvik ve Skotsku, přítomní si také vyslechli britskou, slovenskou a českou hymnu.

Na programu je ještě přehlídka vojáků a civilistů v dobovém oblečení a jízda historických vozidel. Akce pokračuje odpoledne i v sobotu hudebními vystoupeními nebo přednáškami historiků v Thomayerových sadech u Velkého Löwitova mlýna. Oslavy připravila Praha 8 ve spolupráci s ministerstvem obrany, Vojenským historickým ústavem a hlavním městem.

Slovák Gabčík a Čech Kubiš zaútočili na Heydrichův vůz 27. května 1942 krátce po půl jedenácté dopoledne. Nejmocnějšímu muži tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava a spoluautorovi takzvaného konečného řešení židovské otázky se osudnou stala silnice pod Vychovatelnou. Právě tudy projížděl v otevřeném mercedesu cestou ze zámku v Panenských Břežanech, kde bydlel se svou rodinou, na Pražský hrad.

Jeho příjezd netrpělivě očekávala trojice parašutistů - ke Gabčíkovi s Kubišem se přidal Josef Valčík z výsadku Silver A. V půl jedenácté Valčík kapesním zrcátkem signalizoval, že se Heydrichův vůz objevil na dohled. Do zastávky v zatáčce v té chvíli právě vjížděla tramvaj a protektorův řidič ještě více zpomalil.

Plán, že Gabčík Heydricha zastřelí, se nezdařil, protože parašutistovi v rozhodující chvíli zřejmě selhal samopal. Kubišovi se však podařilo odpálit granát, který nacistu zranil. Zastupující říšský protektor pak 4. června zemřel v nedaleké nemocnici Bulovka na celkovou sepsi organismu.

Nacisté reagovali na atentát terorem, vlnou poprav a represí vůči civilnímu obyvatelstvu. Symbolem odplaty okupační moci se staly vypálené obce Lidice a Ležáky. Kubiš s Gabčíkem a dalšími pěti parašutisty vyslanými z Británie zemřeli 18. června po boji, když se odmítli vzdát mnohonásobné přesile a opustit vyzrazený úkryt v kryptě kostela svatého Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici.

Výročí atentátu si Česká republika letos poprvé připomíná jako oficiální významný den označený jako Den národního vzdoru. Atentát na Heydricha je považován za největší čin evropského domácího odboje během druhé světové války a přispěl k poválečnému obnovení Československa.

Zástupci vlád ocenili atentát, připomněli Ukrajinu

Zástupci české, slovenské a britské vlády dnes při pietním shromáždění u památníku operace Anthropoid v pražské Libni ocenili hrdinství československých výsadkářů Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka, kteří po výcviku ve Skotsku a s pomocí domácího odboje před 80 lety provedli v těchto místech atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Tehdejší boj proti nacistickému režimu politici tří států přirovnali k nynějšímu úsilí Ukrajiny vzdorovat ruské agresi. Poukázali na to, že stejně jako tehdy umírali civilisté v Lidicích a Ležácích, dnes podobně umírají tisíce Ukrajinců.

Připomenout si jeden z největších odbojových činů druhé světové války přijela do Prahy i britská ministryně zahraničí Liz Trussová. Vyjádřila hrdost nad tím, že českoslovenští parašutisté dostali výcvik v její zemi. Po konci studené války podle ní převážil pocit, že svět se změnil, ale nynější ruská invaze na Ukrajině a snaha Kremlu zničit základní hodnoty civilizovaného světa ukazují, že je třeba být silní a ustupovat není namístě, řekla. "Musíme se inspirovat těmi, kteří pro svobodu obětovali vše," vzpomněla na události z 27. května 1942.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) připomněli, že hrdinství atentátníků i památka obětí kruté nacistické odplaty se staly symbolem a mementem nikdy nekončícího boje za svobodu a demokracii, což je nyní zvlášť aktuální na Ukrajině. Vyjádřili naději, že Ukrajina s podporou spojenců nakonec válku s Ruskem vyhraje.

Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď uvedl, že běsnění, které nyní předvádí putinovský režim, je velmi podobné nacistickému řádění. Stejně jako v Lidicích a Ležácích před 80 lety dnes podobně umírají civilisté v ukrajinských vesnicích. Vyjádřil přesvědčení, že stejně jako byl úspěšný boj spojenců proti hitlerovskému Německu, vyhraje teď i Ukrajina.

Neblahé zkušenosti Československa s Mnichovem připomínají, že politika ústupků je zhouba a nikam nevede, řekl u památníku pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Atentát na Heydricha nicméně ukazuje, že na každého dojde, každý diktátor jednou padne a každý zrůdný režim nakonec skončí, dodal primátor.

Nacisté reagovali na atentát terorem, vlnou poprav a represí vůči civilnímu obyvatelstvu. Symbolem odplaty okupační moci se staly vypálené obce Lidice a Ležáky. Kubiš s Gabčíkem a dalšími pěti parašutisty vyslanými z Británie zemřeli 18. června po boji v kostele svatého Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici.

Atentát na Heydricha je považován za největší čin evropského domácího odboje během druhé světové války a přispěl k poválečnému obnovení Československa. Výročí atentátu si Česká republika letos poprvé připomíná jako oficiální významný den označený jako Den národního vzdoru.

Slovenská prezidentka Čaputová v Resslově ulici uctila památku parašutistů

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová zahájila dnes svou návštěvu Prahy v Resslově ulici uctěním památky československých parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří před 80 lety uskutečnili atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Prezidenta Miloše Zemana při ceremoniálu zastoupil ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák.

Pietnímu aktu přihlížely za silného deště desítky lidí, vedle Čaputové a Jindráka se ho zúčastnily také ministryně obrany Jana Černochová či starostka Prahy 2 Alexandra Udženija (obě ODS). Čaputová v rámci svého dalšího programu zamířila do žižkovského parku Ohrada, kde si prohlédne výstavu o atentátu. Potom ji čeká setkání se Zemanem na Pražském hradě.

Čaputová si po pietním aktu prohlédla kostel svatých Cyrila a Metoděje, ve kterém se Gabčík a Kubiš ukrývali a později spolu s dalšími pěti parašutisty v červnu 1942 po boji zemřeli. Čaputová kostel označila za silné místo. "Jsem velmi ráda, že jsem to mohla vidět, včetně těch autentických detailů, které jsou fyzicky znázorněné v souvislosti s těmi boji, které tu probíhaly," řekla novinářům. Kryptu dnes nebylo možné navštívit kvůli rekonstrukci.

Pietní akty související s výročím atentátu se konaly a budou konat na několika dalších místech v Praze i jiných městech. Večer se Čaputová zúčastní spolu s českým prezidentem slavnostního shromáždění v historické budově Národního muzea, při kterém bude otevřena výstava o operaci Anthropoid.

Atentát na Heydricha je považován za největší čin evropského domácího odboje v době druhé světové války. Výročí atentátu si Česká republika letos poprvé připomíná jako oficiální významný den označený jako Den národního vzdoru.

Dobový kontext atentátu na Heydricha přiblíží výstava k jeho 80. výročí

Realitu Protektorátu Čechy a Morava a čtyři desítky dnů stanného práva po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha ukáže v širších souvislostech nová výstava v Národním muzeu. Jmenuje se Nikdy se nevdáme a vznikla u příležitosti 80. výročí hrdinného činu československých parašutistů. Návštěvník projde symbolicky týden po týdnu, je konfrontován s událostmi, veřejným prostorem protektorátu, propagandou i starostmi všedního dne. Výstava začne v sobotu, novinářům ji dnes představili její autoři.

S Národním muzeem ji připravil Vojenský historický ústav Praha a doprovází ji bohatý vzdělávací program pro školy i veřejnost. Výstavu dnes vpodvečer v den výročí útoku na Heydricha zahájí slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a český prezident Miloš Zeman.

Výstava představuje souvislosti předcházející atentátu na Heydricha, především rozbití Československa, okupaci a příjezd Heydricha do Prahy v roce 1941. Návštěvník si postupně projde významné události jako přípravy na atentát a následnou Heydrichovu smrt, vyhlazení Lidic, boj v kostele sv. Cyrila a Metoděje, vypálení osady Ležáky a ukončení výjimečného stavu.

Na výstavě lidé uvidí kolem stovky autentických předmětů, například části výstroje Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. Jsou mezi nimi předměty zabavené nacisty po boji v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje jako například aktovka, kravata, sako či pouzdro na pistoli. Vystavený bude i originál vysílačky výsadku Silver A Libuše s připomínkou osudu radisty Jiřího Potůčka a pardubických podporovatelů výsadku Silver A. Tragédii Lidic připomíná číslo popisné 10 z lidické školy a k vidění jsou například také pohlednice adresované vězni do Buchenwaldu z června 1942 či růženec vyrobený Boženou Dvorskou z chleba v pankrácké věznici před vykonáním popravy. V takzvaném protektorátním kině návštěvníci uvidí dobové týdeníky z několika týdnů druhého stanného práva.

Autoři výstavy z každého týdne vybrali konkrétní osud jednotlivce či rodiny, na němž události přibližují. Návštěvník se tak seznámí například s osudem rodiny Stehlíkovy z Rokycan, která podporovala parašutisty a následně byla popravena včetně nezletilého Františka či židovské dívky z Nového Města na Moravě, která byla popravena v těhotenství. Představen je i osud generála Eliáše, který byl zatčen po nástupu Heydricha, odsouzen k smrti a popraven za druhého stanného práva, či lidických mužů, žen a dětí. Návštěvníci tak mohou sledovat příběhy statečnosti i obrovské důvěry ve svobodu národa a státu.

Výstavu uzavírá opět širší politický kontext, od uznání Mnichova a vývoj protektorátu do osvobození roku 1945, včetně vyrovnání se s důsledky druhého stanného práva v poválečných soudech.

Témata:  Reinhard Heydrich