reklama

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) měla koncem roku 2022 vůči Babišovi vyhraněné postoje většina lidí. Na škále od nuly do deseti ho hodnotilo jako zcela nepřijatelného 34 procent respondentů, jako zcela přijatelného pak 22 procent lidí.

Ve volebním týdnu označilo v průzkumu Medianu Babiše za zcela nepřijatelného 49 procent odpovědí. Jeho naprostá přijatelnost klesla na 15 procent. "V raných fázích kampaně Andreje Babiše odmítala třetina, v závěru ho zavrhovala téměř polovina občanů, kteří se ke kandidátům vyjádřili. Roli jistě hrálo vystupování Andreje Babiše v debatách i hrubá zastrašovací kampaň. Ta tak zřejmě měla bumerangový efekt," uvedla Martina Klicperová z Psychologického ústavu AV ČR.

Babiš i Pavel vstupovali do voleb jako kandidáti, u kterých lidé v odpovědích volili naprosté přijetí, či naprosté odmítnutí. Trend postupně posílil. Pavla označila v podzimním průzkumu za zcela nepřijatelného pětina respondentů, zcela přijatelný pak byl pro 17 procent lidí. Na rozdíl od Babiše však u Pavla v závěru kampaně výrazně stoupla naprostá přijatelnost na 27 procent, naprostá nepřijatelnost vítězného kandidáta se naopak prakticky nezměnila.

"Z pohledu politické kultury se ukazuje, že voliči Petra Pavla jsou silnějšími vyznavači demokracie - statisticky významně více souhlasí s otázkou, jak je pro vás důležité žít v zemi, kde se vládne demokraticky," dodala Klicperová. Babišovi voliči podle ní mívají silnější pocit odcizení. Statisticky významně více souhlasí s tvrzeními, podle kterých je politika podvodný a zkorumpovaný systém, fraška a vyvolává zlost či depresi, případně mívají mírný sklon k pasivnímu poddání se politickému procesu.

Výsledky voleb podle Klicperové nepotvrdily výrazné regionální předěly. "Výsledky v Praze nejsou propastně odlišné od jiných měst, vyčlenily se pouze tři kraje, kde mají lidé těžší život," uvedla Klicperová s odkazem na vyšší úspěšnost Babiše v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji.