V souvislosti s plánováním pálení čarodějnic připomněla, že podle zákona o požární ochraně mají lidé i firmy ohlašovací povinnost. "Každý pořadatel akce by si měl ověřit, zda mu místním předpisem, například vyhláškou obce, vzniká povinnost ohlásit plánovaný oheň operačnímu a informačnímu středisku příslušného Hasičského záchranného sboru kraje," uvedla mluvčí. Plánované rozdělávání ohně lze podle ní nahlásit hasičům prostřednictvím aplikace https://paleni.izscr.cz, a tím mimo jiné zamezit jejich zbytečnému výjezdu k domnělým požárům.

Podle mluvčí je také velmi vhodné, aby organizátoři při pálení hlavně velkých vater požádali o spolupráci místní dobrovolné hasiče.

Hasiči mají při pálení čarodějnic každoročně více práce. Před rokem vyjížděli v celé republice k 91 požárům, což bylo proti předchozí filipojakubské noci o dvacet víc. Dlouhodobý průměr je zhruba 50 požárů denně. Za uplynulých deset let zaznamenali hasiči nejvíce požárů poslední dubnový den v roce 2012, a to 154. Následovaly 30. duben 2018 a 2016 se 136 a 120 požáry.

Podle Jakoubkové obecně platí, že největší roli v nárůstu požárů při oslavách hraje počasí. "Pokud je před 30. dubnem dlouho sucho a je teplo, dojde k požáru mnohem snáz, než když je půda prosáklá vodou. Stejně tak je nebezpečný silný vítr, který žhavé uhlíky rozfouká po okolí," uvedla mluvčí a doplnila, že velmi suchý duben byl v roce 2018 i 2016, kdy výrazně přibylo požárů v přírodě během celého jara.

Letos v březnu podle nedávných informací meteorologů spadlo v Česku v průměru o dvě třetiny méně srážek než obvykle. V současné době je podle údajů na webu Intersucho třemi nejhoršími stupni sucha zasažena zhruba pětina republiky. Sucho je mimo jiné v jižních Čechách s výjimkou Šumavy nebo ve středním Polabí. Předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v následujících dnech srážky očekává, mají být většinou ale jen místy. Více pršet má opět v neděli.

Podle dávné tradice se svatojakubské noci z 30. dubna na 1. května připisuje magická moc. Svátek se původně slavil zřejmě o úplňku, který byl nejblíže dnu přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Do dnešní doby se většinou uchovalo jen rozdělávání ohňů, při kterých se hoduje či zpívá, případně tančí a skáče přes zapálenou vatru. Někde se navíc pálí figurína čarodějnice či košťata. Na stejné datum připadá keltský svátek jara Beltine, v severní Evropě se poslední dubnová noc nazývá Valpuržina.